Techno na louce aneb Stará Huť 98

Pin It

 V pořadí již pátý ročník Free techno festivalu proběhl ve dnech 30. 7.- 3. 8. 1998 na louce v blízkosti Staré Hutě u Dobříše.

První tři ročníky této svébytné a atmosférou naprosto unikátní akce se konaly nedaleko městečka Hostomice, které se nachází přibližně mezi Dobříší a Berounem. Odtud také pochází, v současné době nepříliš výstižné, pojmenování tekknivalu. V praxi to znamená to, že když se vás někdo zeptá, jestli jedete do Hostomic, má ve skutečnosti na mysli místo ležící asi o 15-20 kilometrů jinde.

Pro úplnost dodávám, že v Hostomicích se konaly první tři ročníky, ale kvůli problémům (stížnosti místních, snad drobné krádeže, nějací mrtví) byl festival přesu nut na ze tří stran lesem obklopený palouk ve Staré Huti. Domnívám se, že přestěhování nebylo na škodu. Ovšem jako jeden z mála problémů nové lokace se mi jeví částečná, místy i značná podmáčenost louky, která je protkaná jakýmisi blátivými stružkami, se kterými měla značná část návštěvníků možnost se blíže seznámit. Ale ve srovnání s tím, co festival nabízí, je existence jakýchsi stružek na místě jeho konání naprosto bezvýznaamná.

Z Prahy jsme vyjeli v pátek 31. 7. okolo 18 hodiny (to znamená asi o dvě hodiny později vzhledem než jsme si představovali). Důvodem zdržení byla jednak skutečnost, že jsme museli jednoho z nás vyzvednout doma (cca. 30 minut), a jednak naše neschopnost rozhodnout se, jaké že pivo si koupíme s sebou (cca. 1,5 hodiny).

Po zdárném vyřešení našeho pseudoproblému (Plzeň + Budvar) jsme konečně vyrazili z hlavního města. V ten moment se ale na obzoru ojevil nový problém - naprosto jsem selhal jako navigátor. Moje (naše) neschopnost trefit do Břežan odkud jsme měli v úmyslu pokračovat údolím na Zbralavský most mě zaráží dodnes. Špatně jsme odbočili celkem pětkrát a museli jsme vzít benzín, protože už nám ho moc nezbývalo.

Zvláštní dík patří řidiči, který na jedné ze špatných odboček zvládl s autem plným povykujících lidí smyk v prudké pravotočivé zatáčce s bravurou přímo nevídanou. Cesta se tedy protáhla minimálně na dvoj­násob. V jejím průběhu jsme potkávali stopaře i motoristy jejichž vzezření a rozjařenost nenechávali nikoho na pochybách o tom, kde se dnes večer budou bavit.

Na místo konání jsme dorazili před osmou hodinou, nalezli vhodné místo na parkování a šli na první obchůzku. Sledovali jsme lidi nosící reproduktory, kabely, světla, agregáty a další propriety. Pokud by si někdo myslel, že vysoká pravděpodobnost, že se setká s někým, s kým si nemá co říct, hrozí jen na rodinných sešlostech nebo třídních srazech, ujistil bych ho, že se mýlí. K takovému setkání dochází, když jedna lysergická skupina potká druhou např. v remízku mezi ostružinami.

Stare Hute u DobrisStare Hute u Dobris

Pokud se tyto skupinky alespoň částečně znají vypadá jejich dialog asi takto: Skupinka 1: „Ahoj.” Skupinka: „Čau.” Mezitím si nezdravící postavy vyměňují rozpačité pohledy a úsměvy. Potom někdo řekne: „ Hm, my jdeme tudy” a ledabyle mávne rukou. A obě skupinky se loudavě rozejdou. Jen málokdy se stane, že spojí své síly a společně se věnují diskusím nebo pozorování hmyzu, všehomíra a kůry stromů.

Naše zábava byla ale následně surově narušena. Jdu po louce, kochám se a najednou žbluňk. Zapadl jsem až po stehna do strouhy plné vody, bahna a rákosí. Naštěstí jsem byl ale předvídavý a vzal si sebou náhradní oblečení a obuv. V autě jsem našel jednoho z přátel, kterého postihla naprosto stejná pohroma a druhého, zničeně se tvářícího. Na otázku, co mu je, dokázal odpovědět pouze to, že si do něčeho sedl, že neví do čeho, neví kde a neví ani co a jak. Naštěstí jeho pesimistická nálada netrvala dlouho. Já se mezitím převlékl do čistého, abych pak za necelých deset minut vstoupil podruhé do stejné strouhy.

Hudba. Rychlá, svištivá, a pro mě překvapivě ne tak tvrdá jak bych očekával. U některých stanů zněly místy i skladby, které by mi zapadaly spíše do Radosti. Je potěšující, že se tak mohou setkávat lidé, kteří se od sebe názorově, sociálně i kulturně odlišují. Pokud se tedy někdo nedomnívá, že fanoušci housu a hardcore techna jsou ze sociologického hlediska zaměnitelní. Nabídka byla opravdu velmi pestrá, soundsystemů bylo odhadem 12 až 15, oproti loňským osmi.

Mou pozornost zejména zaujali: soundsystem bez stanu, pouze s jedním stroboskopem na tyči, kde hráli ze všech nejagresivněji, velký stan Circus Alien s asi nejlepšími barevnými světly a stan místních z Dobříše - hudebně asi nejlepší, psychedelická ale přitom razantní, taneční a nebál bych se říct i veselá hudba. Kapitolou sám pro sebe byl velký stan ve středu louky zasvěcený junglu, breakbeatu a drum and bassu.

Ten byl tančícími, navštěvován snad nejhojněji, což mě přek­vapilo. Vždy jsem tyto žánry považoval v našich končinách spíše za poslechovou než taneční záležitost. Jednoznačně nejúchylnější mi pak přišel stan, kde hráli hutné metalové riffy (styl zpomalení Slayer) do rytmického základu, přičemž celá produkce byla doplněna několika televizemi na kterých se střídalo zrnění s rozpíjejícími se fleky. Avšak i v tomto případě se našlo dost posluchačů ochotných na tuto hru přistoupit.

Když se rozednilo, několikrát jsme si celé tábořiště prošli, pojedli výborný grilovaný patizon, rozloučili se, a odjeli směrem vana a postel.

Cold Weather, Hot Deals - Get $40 off hotel bookings

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.
Think Magazine is a grenade in the lap of journalism!

_ The Economist

 

Name Day/Svátek

Yesterday : Taťána Today : Arnošt Tomorrow : Kvido After tomorrow : Hugo

 
Současnost i minulost fenomenální značky
Jan Gucci

Dnes je Gucci módním pojmem, velmi úspěšnou a známou firmou, těší se všeobecné oblibě me [ ... ]

The Fall
Michael Kyselka The Fall

„The Fall jsou nejlepší kapelou na světě. Od roku 1976 vydali 25-35 desek (z&a [ ... ]

Jsme sami? Nemluví na nás? Neposlouchají nás?
Jeffree Benet Jsme sami? Nemluví na nás? Neposlouchají nás?

The Search for Extraterrestrial Intelligence (Pátrání po mimozemské civilizaci) je hledáním,  [ ... ]

Sametový zlatý děl (Velvet Goldmine)
Jarka FricováSametový zlatý děl (Velvet Goldmine)

Sametový zlatý DEL (Velvet Goldmine) Sametový zlatý děl Todda Haynese začíná titulkem, ve  [ ... ]

Sexuální revoluce - Úvod do seriálu
Šimon Formánek

Sexualita jako projev ducha...

ADAM HOLÝ - All. Transformation. Now.
Nanoru ADAM HOLÝ

Jestli existuje nějaký fotografický žánr na pomezí reklamní, do [ ... ]

Kdybych tenkrát věděl, co vím dnes
M. Salah Toto je myšlenka, která mi vždy projde hlavou kdykoliv se podívám na dnešní mládež

Toto je myšlenka, která mi vždy projde hlavou kdykoliv se podívám na dnešní mládež.

Graffiti je krásná
Thinky grafitti prahy

Graffiti v té podobe, jak ho známe dnes, vzniklo na přelomu 60. - 70. let v New Yorku jako specif [ ... ]

Příběh o botách
Pavel Kropáček Příběh o botách

Speed byl čistý, bílý a když jsem ho měl v ústech mezi jazykem a  [ ... ]

Lepší je chodit pozdě
Jeffree BenetLepší je chodit pozdě

Lidem, kteří chodí včas se stávají špatné věci. To je skutečnost, o které nemá polovina  [ ... ]

Tobiáš Jirous
Petra Matušinová Tobiáš Jirous

Tobiáš: Pamatuješ si ještě jak jsem ti kdysi dávno, v Terminal Baru, říkal, že bych si cht [ ... ]

PENEŘI STRÝČKA HOMEBOYE - Repertoár
Ondřej Skalický

Kromě hulení nemá u nás tradici ani hip-hop. S ohledem na snahu  o up [ ... ]