Kosovo: Jak to vidí
fShare
0
Pin It

Dne 19.3.1998, po definitivním ztroskotání mírových rozhovorů na zámku v Rambouillet vinou srbské politické reprezentace, (zástupci kosovských Albánců dohodu podepsali, přes­tože pro ně znamenala značný ústupek) zahájilo 13 členských států Severoatlantické aliance odvetná opatření spočívajíci v raketovém a leteckém bombardování vojenských cílů v Jugoslávii.

Tato skutečnost představuje z mezinárodně-právního hlediska jasný precedens. Poprvé v moderní historii bylo tímto způsobem postupováno proti státu, ktrerý činí něco naprosto legitimního a brání svoji územní celistvost.

Ale po celém světě existují desítky podobných případů (Baskitsko ve Španělsku, Quebeck v Kanadě, území ovládané Tamily na Srí Lance a mnohé další), kdy je jakákoli dohoda prakticky zablokována, přesto se takřka žádná reprezentace ve státě se separatistickými tendencemi části obyvatel neuchyluje k vy­palování vesnic, popravám bez soudu, etnickým čistkám, vyhánění obyvatel z jejich domovů.

Existují sice excesy jako například tzv. Krvavá neděle v Sev. Irsku, vraždy příslušníků ETA ve Španělsku, žádný z těchto příkladů však ani zdaleka nedosahuje míry násilí, které se dopouští srbská armáda, policie a polovojenské oddíly v Kosovu. A to se dostávám k další precedenční skutečnosti: je to poprvé, kdy se mezinárodní společenství vojensky angažovalo mimo své vlastní území z důvodů ochrany lidských práv.

Doposavad, i když se obranou lidských práv nezřídka zaštiťovalo, se jednalo o jiné důvody (obrana strategické suroviny v Kuvajtu, zabráníní exportu revoluce na Granadu, odplata za podporu mezinárodního terorismu v Lybii, invaze do Panamy). NATO vlastně jen supluje roli jakéhosi "mezinárodního policajta", tedy roli, kterou by za ideálních podmínek měla zajišťovat OSN. Bohužel rozhodovací struktura OSN něco takového neumožňuje. OSN je maximálně schopna poslat do krizových oblastí své "modré přilby."

Tedy pokud to Čína a Rusko v Radě bezpečnosti povolí. Je jistě pravda, že NATO nemůže všem stejným metrem, příkladem může být pošlapávání lidských práv v Čečensku, Afghánistánu, Barmě, Číně nebo třeba v Peru. Dokonce jeden z členských států NATO -Turecko - vedl (a v omezenější míře doposud vede) v jihovýchodní části země válku proti svým občanům a Kurdům.

Pole působnosti NATO je prostě omezené. Domnívám se však, že podobný zásah v podstatě z humanitárních důvodů je lepší někde, než vůbec nikde. Miloševič má zkrátka smůlu v tom, že Srbsko neleží kdesi ve střední Asii.

O čem se dá diskutovat je to, zda nálety sil aliance kosovským Albáncům pomohou. V době, kdy toto píšu (30.3.1999) vstoupily operace NATO do druhé fáze. Po první fázi, ve které byly ničeny pozice protiletecké obrany, řídící centra armády, radary atd., vstoupila operace do druhé fáze ve které spojenci útočí na pozice srbských sil v samotném Kosovu.

Myslím si, že tyto okolnosti mohou mít pro ochranu kosovských Albánců svůj význam. Velkou neznámou zůstává možnost odstranění Miloševiče. Na něco takového je potřeba opozice, odstrčení bývalé elity, nebo podpora svržení mezi obyvatelstvem.

Ti kteří by něco takového splňovali buì Miloševič stačil zkompromitovat podílem na moci (např. bývalý Miloševičův odpůrce, ex-disident Vuk Draškovič je nyní místopředsedou vlády), nebo už dávno emigrovali před represemi, hyperinflací, nebo naverbováním do srbské armády v předchozích válkách. Jediná naděje leží snad v srbské městské mládeži (připadá mi nepravděpodobné, že by se jim chtělo umírat kvůli vlasteneckému třeštění svých otců a dědů) a v politické reprezentaci druhého jugoslávského státu a mnohem umírněnější Černé Hory.

Pozemní operace NATO je nepravděpodobná, v Členských státech po ní není dostatečná politická podpora. Co je však velmi smutné, je reakce většiny domácích politiků (s čestnou výjimkou US a KDU a ČSL).

Vláda více než týden lhala médiím a potažmo občanům, když ve svém prohlášení tvrdila, že letecké údery byly schváleny již před naším vstupem do NATO, aby byla později usvědčena ze lži. Premiér Zeman blábolí cosi o "primitivních troglodytech radujících se z výbuchů bomb". Petra Buzková pokračuje v kariéře nejpopulárnějšího politika v zemi, o kterém nikdo nevi, co si myslí.

Po dotaze na její názor odpovídá: "Nevím, neumím odpovědět". Místopředseda vlády pro zahraniční politiku Egon Lánský na otázku, jaká si myslí že by byla nejlepší varianta řešení: "Nemyslím si nic". Nijak valně se nepředvedla ani "smluvní opozice".

To, že Václav Klaus je "hluboce zklamán vojenským řešením v momentě, kdy nebyly vyčerpány všechny možnosti" (jaké to asi jsou?), mě od člověka, který se kdysi nechal slyšet, že Miloševič "není ani tak diktátor, jako spíš pragmatický politik," propaguje svou knihu na srbském velvyslanectví a jako argumet pro dostavbu Temelína se, ač profesor ekonomie, ohání lidmi, ktreří "na stavbě strávili deset let života," až tolik nepřekvapí. Co mě však nemile překvapilo, je skutečnost, že podobně reagovali i politici ODS, které jsem doposud považoval za celkem soudné, jako Petr Nečas nebo Ivan Langer.

Ono se ani není zas až tak čemu divit. Lety živené národovectví, xenofobie, panslovanství, nekritický obdiv k dobám dávno minulým, kdy "se nás bála celá Evropa," antigermanismus, švejkovství spolu s poválečným národně - socialistickým obdobím (analogie sudetští Němci a kosovští Albánci u starší generace jistě existuje), komplex malosti, nesmyslné mýty o vlastní výlučnosti (zlaté české ručičky), spolu s porevolučním antiamerikanismem a nesmysly typu: " Němci koupí naše továrny, Poláci zase vajíčka z pultů našich obchodů," ochranářství tzv. "rodinného stříbra" dodnes nesou své ovoce.

Podobné příčiny stály ostatně i u vzniku ideyí Velkého Srbska.

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.

Name Day/Svatek

Yesterday : Robert Today : Blahoslav Tomorrow : Státní svátek After tomorrow : Zikmund

Studna s Čistou vodou
Jarka Fricová Katarína Krnová

Katarínu mi představil měj kamarád před několika dny. Katarína Krnová je tanečnice, cho [ ... ]

Phil Shöenfelt a Phil Jones
Jeffree Benet Phil Shöenfelt a Phil Jones (foto: Zuzana Oplatková)

Dva hudebníci žijící v exilu se setkali v Praze koncem roku 1999.

Mluvící maso - povídka Terry Bisson
Terry Bisson Talking Meat

Představ si... vedoucí páté výzkumné jednotky mluví s vrchním velitelem...

Filmové zakázky v Čechách
Hubert Mačík Vin Diesel

Ačkoliv se roční výroba domácích celovečerních snímků  [ ... ]

Tobiáš Jirous
Petra Matušinová Tobiáš Jirous

Tobiáš: Pamatuješ si ještě jak jsem ti kdysi dávno, v Terminal Baru, říkal, že bych si cht [ ... ]

Tribal Drift Pražský Adventure
Pavla Machálková

Australskou kapelu Tribal Drift snad není třeba představovat. Do Prahy přijeli v rámci [ ... ]

Morcheeba: Charango
Jakub Štefanko Morcheeba: Charango

Tak by se dala označit tvorba britské hudební trojky,skládající se z bratrů Paula a Ross [ ... ]

Sametový zlatý děl (Velvet Goldmine)
Jarka FricováSametový zlatý děl (Velvet Goldmine)

Sametový zlatý DEL (Velvet Goldmine) Sametový zlatý děl Todda Haynese začíná titulkem, ve  [ ... ]

Ostatní články