Kosovo: Jak to vidí

Kosovo: Jak to vidí
Pin It

Dne 19.3.1998, po definitivním ztroskotání mírových rozhovorů na zámku v Rambouillet vinou srbské politické reprezentace, (zástupci kosovských Albánců dohodu podepsali, přes­tože pro ně znamenala značný ústupek) zahájilo 13 členských států Severoatlantické aliance odvetná opatření spočívajíci v raketovém a leteckém bombardování vojenských cílů v Jugoslávii.

Tato skutečnost představuje z mezinárodně-právního hlediska jasný precedens. Poprvé v moderní historii bylo tímto způsobem postupováno proti státu, ktrerý činí něco naprosto legitimního a brání svoji územní celistvost.

Ale po celém světě existují desítky podobných případů (Baskitsko ve Španělsku, Quebeck v Kanadě, území ovládané Tamily na Srí Lance a mnohé další), kdy je jakákoli dohoda prakticky zablokována, přesto se takřka žádná reprezentace ve státě se separatistickými tendencemi části obyvatel neuchyluje k vy­palování vesnic, popravám bez soudu, etnickým čistkám, vyhánění obyvatel z jejich domovů.

Existují sice excesy jako například tzv. Krvavá neděle v Sev. Irsku, vraždy příslušníků ETA ve Španělsku, žádný z těchto příkladů však ani zdaleka nedosahuje míry násilí, které se dopouští srbská armáda, policie a polovojenské oddíly v Kosovu. A to se dostávám k další precedenční skutečnosti: je to poprvé, kdy se mezinárodní společenství vojensky angažovalo mimo své vlastní území z důvodů ochrany lidských práv.

Doposavad, i když se obranou lidských práv nezřídka zaštiťovalo, se jednalo o jiné důvody (obrana strategické suroviny v Kuvajtu, zabráníní exportu revoluce na Granadu, odplata za podporu mezinárodního terorismu v Lybii, invaze do Panamy). NATO vlastně jen supluje roli jakéhosi "mezinárodního policajta", tedy roli, kterou by za ideálních podmínek měla zajišťovat OSN. Bohužel rozhodovací struktura OSN něco takového neumožňuje. OSN je maximálně schopna poslat do krizových oblastí své "modré přilby."

Tedy pokud to Čína a Rusko v Radě bezpečnosti povolí. Je jistě pravda, že NATO nemůže všem stejným metrem, příkladem může být pošlapávání lidských práv v Čečensku, Afghánistánu, Barmě, Číně nebo třeba v Peru. Dokonce jeden z členských států NATO -Turecko - vedl (a v omezenější míře doposud vede) v jihovýchodní části země válku proti svým občanům a Kurdům.

Pole působnosti NATO je prostě omezené. Domnívám se však, že podobný zásah v podstatě z humanitárních důvodů je lepší někde, než vůbec nikde. Miloševič má zkrátka smůlu v tom, že Srbsko neleží kdesi ve střední Asii.

O čem se dá diskutovat je to, zda nálety sil aliance kosovským Albáncům pomohou. V době, kdy toto píšu (30.3.1999) vstoupily operace NATO do druhé fáze. Po první fázi, ve které byly ničeny pozice protiletecké obrany, řídící centra armády, radary atd., vstoupila operace do druhé fáze ve které spojenci útočí na pozice srbských sil v samotném Kosovu.

Myslím si, že tyto okolnosti mohou mít pro ochranu kosovských Albánců svůj význam. Velkou neznámou zůstává možnost odstranění Miloševiče. Na něco takového je potřeba opozice, odstrčení bývalé elity, nebo podpora svržení mezi obyvatelstvem.

Ti kteří by něco takového splňovali buì Miloševič stačil zkompromitovat podílem na moci (např. bývalý Miloševičův odpůrce, ex-disident Vuk Draškovič je nyní místopředsedou vlády), nebo už dávno emigrovali před represemi, hyperinflací, nebo naverbováním do srbské armády v předchozích válkách. Jediná naděje leží snad v srbské městské mládeži (připadá mi nepravděpodobné, že by se jim chtělo umírat kvůli vlasteneckému třeštění svých otců a dědů) a v politické reprezentaci druhého jugoslávského státu a mnohem umírněnější Černé Hory.

Pozemní operace NATO je nepravděpodobná, v Členských státech po ní není dostatečná politická podpora. Co je však velmi smutné, je reakce většiny domácích politiků (s čestnou výjimkou US a KDU a ČSL).

Vláda více než týden lhala médiím a potažmo občanům, když ve svém prohlášení tvrdila, že letecké údery byly schváleny již před naším vstupem do NATO, aby byla později usvědčena ze lži. Premiér Zeman blábolí cosi o "primitivních troglodytech radujících se z výbuchů bomb". Petra Buzková pokračuje v kariéře nejpopulárnějšího politika v zemi, o kterém nikdo nevi, co si myslí.

Po dotaze na její názor odpovídá: "Nevím, neumím odpovědět". Místopředseda vlády pro zahraniční politiku Egon Lánský na otázku, jaká si myslí že by byla nejlepší varianta řešení: "Nemyslím si nic". Nijak valně se nepředvedla ani "smluvní opozice".

To, že Václav Klaus je "hluboce zklamán vojenským řešením v momentě, kdy nebyly vyčerpány všechny možnosti" (jaké to asi jsou?), mě od člověka, který se kdysi nechal slyšet, že Miloševič "není ani tak diktátor, jako spíš pragmatický politik," propaguje svou knihu na srbském velvyslanectví a jako argumet pro dostavbu Temelína se, ač profesor ekonomie, ohání lidmi, ktreří "na stavbě strávili deset let života," až tolik nepřekvapí. Co mě však nemile překvapilo, je skutečnost, že podobně reagovali i politici ODS, které jsem doposud považoval za celkem soudné, jako Petr Nečas nebo Ivan Langer.

Ono se ani není zas až tak čemu divit. Lety živené národovectví, xenofobie, panslovanství, nekritický obdiv k dobám dávno minulým, kdy "se nás bála celá Evropa," antigermanismus, švejkovství spolu s poválečným národně - socialistickým obdobím (analogie sudetští Němci a kosovští Albánci u starší generace jistě existuje), komplex malosti, nesmyslné mýty o vlastní výlučnosti (zlaté české ručičky), spolu s porevolučním antiamerikanismem a nesmysly typu: " Němci koupí naše továrny, Poláci zase vajíčka z pultů našich obchodů," ochranářství tzv. "rodinného stříbra" dodnes nesou své ovoce.

Podobné příčiny stály ostatně i u vzniku ideyí Velkého Srbska.

Cold Weather, Hot Deals - Get $40 off hotel bookings

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.
Think Magazine is a grenade in the lap of journalism!

_ The Economist

 

Name Day/Svátek

Yesterday : Dita Today : Soňa Tomorrow : Taťána After tomorrow : Arnošt

 
Rozhovor Klára Nademlýnská
Marie Sommerová Klára Nademlýnská

Klára Nademlýnská pracovala od roku 1989 v Paříži jako návrhářka a modelistka střihů. V  [ ... ]

GUCCI: Současnost i minulost fenomenální značky...
Jan GUCCI: Současnost i minulost fenomenální značky

Dnes je Gucci módním pojmem, velmi úspěšnou a známou firmou, tě&# [ ... ]

Café na půl cesty: Vlajková loď bláznů
Helena Chvojková Café na půl cesty

„Tohle je náš stůl, my to tu máme zadané," vyjela na mě šed [ ... ]

Kultura velkoměst
Joachim Dvořák Kultura velkoměst

Obklopeno budovami velkoměstského labyrintu přichází za vámi nové číslo kulturn [ ... ]

Udělej si sama - tentokrát pedikúru
Eva Kolářová Udělej si sama - tentokrát pedikúru

Tenhle odstavec je věnován pouze a jedině dívkám, takže si pánové laskavě přelistujte na j [ ... ]

DIMITRI FROM PARIS - Sacre Blue
Keith Kirchner DIMITRI FROM PARIS - Sacre Blue

Představste si Paříž: romantické duše všude kolem. Pětačtyřicetihodinový pracovní týden [ ... ]

Hra Čísla: Získání její telefonní číslo pokaždé...
Joe Bodia Získání její telefonní číslo - fotografie od Jeffree Benet

Budete-li postupovat podle následujícího programu o dvanácti bodech získate vždy její telefo [ ... ]

Masti, masti, mastičky
Marie Sommerová Masti, masti, mastičky

Péče o pleť urazila dlouhou cestu od doby nechutného, studeného krému [ ... ]

Máte čisté šáty?
Vera Chase "Vogue" foto z Jeffree Benet

Odùvní průmysl stojí v současnosti před zásadní otázkou: dá se dnes vůbec [ ... ]

O Minulosti A Současnosti Akropole S Jiřím Smrčkem...
Jarka Fricová Jiří Smrček

Dnes přicházím na smluvenou schůzku včas. Jirku nacházím v kanceláři ve dru [ ... ]

Další na spadnutí?
Eva Kolářová Slavná Šlechtova restaurace v dobách největší slávy

Náš seriál o schátralých památkách v našem hlavním městě pokračuje v rozsáhlém parku S [ ... ]

Humana People to People Movement
Marie Sommerová Humana People to People Movement

Mezinárodní organizace Humana People to People Movement byla založena v říjnu r. 1998.  [ ... ]