ROZHOVOR
Charlie One z Ohm Square

Text: Keith Kirchner
Fotografie: Jeffree Benet

Co se stane, když smícháš spoustu Jacka Danielse, lehký marlbora a surrealistickou atmosféru kavárny Pink Floyd, k tomu přidáš slavičí hlas brzy mezinárodně uznávaných Ohm Square a groovových Wubble U?

Charlie One se nedávno přestěhovala do Prahy, aby se na plný úvazek přidala k místním inovátorům drum and bassu a pokračovala v kursu, který už kapelu zavál do Německa a Anglie, a brzy donese až do Asie.

Spousta zahraničních kapel a projektů ovlivnila místní muzikanty tak, že sami hledají svůj vlastní styl a hlas, přičemž speciální spojení mezi Wubble U a Prahou přivedlo v roce 1997 Charlie One do kontaktu s tehdy instrumentálními Ohm Square.

Výsledné CD Ohmphomonica bylo jasně nejlepším albem roku a kapela už je skoro na cestě zpět do studia vyrobit dlouho očekávané druhé album. Wubble U si v České republice zahrají v prosinci a říká se, že se chystá i vystoupení Ohm Square. Think má to potěšení představit Charlie, a poodhrnout závoj tajemství této sirény.

CHARLIE ONE: Takže, o čem bys rád mluvil? Doufám, že nic takového, jako 'Jaký je rozdíl mezi českým a anglickým publikem?', do toho totiž nejdu.

THINK: Pojďme mluvit o výši prodeje? Nebo ještě líp, chodila jsi někdy s muzikantem?

CHARLIE ONE: Jistě, proto jsem v tomhle byznysu. Já ve skutečnosti nenávidím zpívání... šílím z toho!

Ano, chodila, konec otázky.

THINK: Takže, vy jste se zrovna vrátili z třídenní minišňůry v Německu. Snažíte se nacpat se jim do hlavy, anebo se jim zvuk Ohm Square začíná líbit?

CHARLIE ONE: Velká promotion, hodně reklamy, prý tam teď zlézáme místní žebříček, a taky na ty koncerty přišlo dost lidí. Ten poslední byl vlastně na rave party.

THINK: Byli jste v těžké pozici.

CHARLIE ONE: Teď vypněte toho DJe, následuje živý koncert. Aaah... Danke Schoen. Ale nebyly to žádné thumbleweed gigs. Víš, takový to, co slyšíš v poušti, mrtvé ticho mezi písničkami.

THINK: Máte groupies?

CHARLIE ONE: Ani ne, ale existuje jeden chlápek, který vypadá, že ho dost zajímá Jan 5. Už tak pětkrát přiběhl a řiká: čau, pamatuješ si mně?

THINK: Nějaký zvláštní důvod, proč se o Honzu zajímá?

CHARLIE ONE: Ve skutečnosti nevím. Možná pro jeho klávesové schopnosti.

THINK: Co takhle lidi zpívající s vámi vaše písničky.

CHARLIE ONE: Já obvykle bývám ve svém vlastním světě, ale na jedné naší akci Ladya (DJ Láďa, pozn. red.) ukázal na pár lidí vpředu, flapping away. Ráda bych věděla, jestli zpívali něco jen trochu podobného tomu, co jsem zpívala já.

THINK: Deska Ohmophonica je jedna z těch desek, jako Avalon od Roxy Music, prostě sexy hudba. Jako Portishead, it collects to your experience, bere tě to zpět na určité místo, nebo k milenci.

CHARLIE ONE: Takhle já to opravdu nemůžu slyšet, tu druhou stranu písniček. Je hezké dostat odezvu.

THINK: Neměli jste při jejím nahrávání žádný pocit, že se dělo něco velmi jedinečného?

CHARLIE ONE: Vždycky se podíváš zpět a říkáš si 'tohle jsem mohla udělat jinak, támhleto taky', ale tentokrát jsem vždycky přilíta na natáčení a měla jsem velmi málo času nad tím přemýšlet. Těším se na to, že budu schopná s kapelou spolupracovat jako tým. Trávíme spolu hodně času a existují intriky a politics, ale jsme dobří kámoši. Je tam to jádro, ale všichni občas přihodíme nějakou tu zbytečnou hloupost.

THINK: Jaký jsou tvý míchaný vajíčka ...a tvoji Pink Floyd. (hudba náhle zesílila)

CHARLIE ONE: Quite fishy. Ale nikdy nepatřili mezi mé oblíbené kapely. Chodila jsem s jedním klukem, ve skutečnosti byl trochu wally. Okurkám se taky říká wally... Ten kluk se jmenoval Mick Crapnall. Tak říkám 'Hej, co děláš.' 'Píšu básničky,' říká Mick, a každý řádek své básně zakončil se 'Shine On, You Crazy Diamond'. Pomyslela jsem si 'ten má docela hloubku', ale pak vyšla pravda najevo. Jinak si o nich moc nemyslím. Narodila jsem se v 70. letech, takže jsem u toho nebyla. Stevie Wonder mi připomíná moji mámu při vaření nedělního oběda, milovala ho.

THINK: Jak nebo kdy jsi začala se zpěvem?

CHARLIE ONE: Mám kazety se svým zpěvem z doby, kdy mi byly nějaké tři roky. Mně a moji sestru tenkrát nahrával táta. Viditelně to všechno bylo made up, ale bylo mi řečeno, že jsem vždycky zpívala po domě v nejvyšším možném tónu, velmi dramaticky. Když mi bylo sedm, se svojí nejlepší kamarádkou Julie Stains jsme napsaly nějaké písničky. Psaly jsme o jarním čase a tulení písně o ohrožených druzích.

THINK: Jako Eros Ramazotti?

CHARLIE ONE: Kdo?

THINK: Líbí se ti kostelní hudba?

CHARLIE ONE: Chodila jsem do katolické školy, takže jsem zpívala ty hymny, taky jsme dělali sóla v Katedrále. Pak vystoupení talentů, impressions atd. Hrála jsem na piano, kytaru, recorder a flétnu. Byla jsem opravdu sebejistý prcek. Samozřejmě mě to všechno omrzelo a objevila jsem pivo, červený marlbora a vodku. Tohle pak odsunulo všechno ostatní na vedlejší kolej, až jsem pak v 19 letech znovu všechno objevila. To jsem byla udělaná do gotiky, Cure a Cult jsem viděla mnohokrát. Znáš 'Hot, Hot, Hot!'?

THINK: Kdo dál?

CHARLEY ONE: The Mind Bomb, Bunnymen, slova Matta Johnsona jsou v tomhle stylu, všechny jsem je znala. Nick Drake, John Martyn, Leftfield, Cocteau Twins, Kate Bush! Kdybych mohla dnes večer vidět kohokoliv, byla by to ona. Hodně z toho jsem slyšela, když jsem studovala vysokou a kouřila trávu po chodbách. Mám major z francouzštiny a komunikací. Brzy jsem zjistila, že jsem potřebovala vypadnout.

THINK: Ta Katedrála musela být úžasná, prozkoumala jsi takovéto možnosti nahrávání v Praze?

CHARLEY ONE: Vlastně ne, ale byla jsem ve studiu v Rudolfinu. Je to skvělé studio, ale v hlavním sále jsem nebyla. První deska byla nahraná v Janově kuchyni. Zní zajímavě.

THINK: Ta deska vyšla v Německu a pravděpodobně prorazí i v Británii. Nabídky na vystoupení v Asii se můžou naplnit již v prosinci. Začíná se to rozjíždět. Jsi připravená posunout to všechno o stupínek dál? A co ta velká, špatná britská média, která dokáží přilepit tvou tvář na každý roh v zemi?

CHARLEY ONE: Cokoliv. I kdybychom příští rok již neexistovali, budeme moci říct, že jsme hráli v Asii a zažili celý ten shebang. Pravděpodobně přijde mnoho remixů na Ohmphomonicu. Den, kdy se tohle stane, pokud se tak stane, bude divný den. Nemám žádné skvělé zkušenosti s nahrávacími společnostmi, takže tenhle aspekt jejich kontroly mne trochu znervózňuje. Zdejší Next Era je skvělá, respektují nás.

THINK: Jaké samply používáte?

CHARLEY ONE: Nikdy nepoužíváme samply!

THINK: Dostat se tady k soudu trvá pět let.

CHARLEY ONE: Tak jo, používáme, ale já kapelu neprásknu.

THINK: Přistupuješ k psaní písniček stejně u obou kapel, mají nějaké příběhy?

CHARLEY ONE: Ráda nechávám lidem prostor k jejich vlastní interpretaci. Příkladem budiž 'Spirit of Domu', víš o čem zpívám? 'Take what you want to, but you'll never come alive, because you don't lie.' Pro Wubble U to ani nejsou písničky, je to tanečnější, víc o pocitech. Jedna z mých oblíbených se jmenuje 'Pointy Shoes', obsahuje latinská slova a některá z nich jsou vymyšlená. Těsím se na to, že napíšu nějaké písničky, které mi budou dávat smysl od začátku do konce. Možná někdy zkusím i něco sólového?

THINK: Co se děje v písni Natural Born Killers?

CHARLEY ONE: Je to jako dětská povídka o šílené ženské, která žila v lesích a měla takovou sílu, která k ní přitahovala lidi. Ona tu sílu rozdávala, člověk se jí nechá chytit, a pak zjistí, že ho jen využívala.

THINK: Na pódiu se dost kontroluješ. Přemýšlíš někdy o tom, že by ses do toho mohla obout jako Aretha?

CHARLIE ONE: Budu upřímná, je to sranda. Teď jsem zpěvačka na plný úvazek, ale ještě pořád nejsem schopná nechat se unést při vystoupení tak, jak v mé vlastní hlavě. Možná se to nikdy nestane, ale už pozoruju pokroky. Jsou to vážně teprve tři roky. Je to o uvolnění. Byla jsem trošku vedle, když jsme měli první vystoupení v Británii, bylo to jako 'tyjo, oni teď rozumí všem slovům'.

THINK: Úplně nejlepší koncert?

CHARLIE ONE: Cocteau Twins. Hrozně mne zajímalo, jak dokážou na živo vyprodukovat ty vrstvené efekty, které jsem slyšela na deskách. Zpěvačka byla nejprve trošku nervózní, ale když se do toho dostala, bylo to oslepující. Myslím, že tady bude zpívat na koncertě Massive Attack příští měsíc. A Načeva v tomhle maličkém městě, před všemi těmi rodinami a tak, celé jako by to bylo připraveno jen pro ni, bylo to tak atmospheric. Vypadával mi jazyk z úst.

THINK: Pojďme mluvit o Londýně, jsou tam ještě pořád pankáči potulující se v ulicích s blížícím se rokem 2000?

CHARLIE ONE: Jo, ještě je tam pořád máme. Všichni jsou naprosto mimo a všechno je jim jedno.

THINK: Dole systém pro nezaměstnané pořád šlape?

CHARLIE ONE: Šlape a v pohodě, okolo 100 liber na dva týdny, pokud je ti přes 25, pokud jsi mladší, dostaneš méně, aktivně hledáš zaměstnání.

THINK: Mělas' v poslední době nějakou opravdovou práci, daně a podobně?

CHARLIE ONE: Naposledy jsem platila daně, když jsem pracovala jako asistentka fund manager u burzovních makléřů. Udělala jsem chybu v tom, že jsem si myslela, že ze mne bude manažer taškařic. Vzala jsem tohle místo, abych se dostala do Londýna. Nějaké čtyři roky jsem strávila prací v kancelářích, makala jsem jak šroub.

THINK: Máš ráda whiskey, jaká je tvá nejoblíbenější?

CHARLIE ONE: Jack Daniels. Další dvě prosím.

THINK: Co hledáš u muže?

CHARLIE ONE: Haldu peněz, aaah co dál, rychlý vůz, velký dům, žádný mozek... hodně starý, nad hrobem, můj Jack Daniels. Ne, opravdu, dobrý smysl pro humor, tedy zatraceně dobrý smysl pro humor, a pokud je to sexumilné zvíře, pak dobrá... tím lépe.

THINK: Tohle z tebe v Čechách dělá novodobou feministku.

CHARLIE ONE: Zeptej se mne na sport. West Ham.

THINK: Největší herec v historii.

CHARLIE ONE: Jsem partial s Jackem Nicholsonem v 'Shining' a 'Přelet nad kukaččím hnízdem'. Ten chlápek v 'Big Blue', velmi hezké, ale příšerný herec.

THINK: Pět affective filmů.

CHARLIE ONE: 'Shining', The Affective's Jodie Foster, po tomhle jsem chtěla někoho zabít. 'Půlnoční kovboj' byl v pohodě. Milovala jsem tu písničku Glena Cambella která jde skrz ten film 'Everybody's talking about me, I don't hear a word they're saying, only the echos of my mind'. To je pět, viď?

THINK: Plynou ze života tady nějaké kulturní šoky?

CHARLIE ONE: Jsem tady teprve krátce. Jo, pravděpodobně existuje spousta rozdílných věcí. Všechen ten křišťál, psí hovna na ulicích, na biboardech všude okolo je příliš mnoho nahatých ženských. Je to trošku divný. Měli by vystavit nějaké zadečky českých chlapců.

THINK: Chceš říct, že tohle je úchylný a lidi v Británii jsou normální?

CHARLIE ONE: V Británii by ti tohle nikdy neprošlo. Osobně s tím nemám problém, ale všimla jsem si. Někteří lidé se mne v rozhovorech ptali, proč nahrávám tady a ne v Anglii. Myslím, že tady je méně lidí, kteří tohle dělají a tam víc.

THINK: Co si myslíš o rozhovorech? Proč myslíš, že se lidé o tebe zajímají a budou zajímat?

CHARLIE ONE: Vždycky z toho budou mít jiný dojem, než takový, jaké to opravdu je. Prostě proto, že mě chtějí slyšet klábosit o ničem.

THINK: Použila bys ve svých písničkách slovo 'zkurvysyn'?

CHARLIE ONE: Ráda opravdu vyjadřuju sebe sama a prostě říkám 'fuck off'. Ale ve skutečnosti je to kvůli mým rodičům. To, co dělám oni opravdu milujou a přehrávají si to dost hlasitě. Nechci je rozčílit.

THINK: Možná to chce nálepku parental advisory.

CHARLIE ONE: Uvidíme, až ta deska vyjde, vážně by jim to mělo být jedno. Koupila jsem jim Nicka Drakea. Mají rádi dobrou muziku jako Copacabano a vždycky říkají 'Charlotte, ztlum ty basy'. Pink Floyd Navždy!

THINK: Kdy bude konec světa?

CHARLIE ONE: Co se stane, stane se, nevíme, jak se to všechno vyvine, bylo by nefér nedat někomu jinému šanci. Zkouším žít dneškem.

back <<