QUO VADIS, MUSICA?
Rozhodnete se nebo
bude rozhodnuto za vas!

Text: Ryska

iliony let se nase modra koule pachti po obezne draze a lidske vzpominky spradaji vlakno dejin. Hudba patri mezi ty vytvory nasi mysli, ktere lze kdykoli ozivit. Je jaksi nadcasova, a kazda interpretace jedne a teze skladby je vzdy original.

Je ryze zenska, protoze jejim poslanim je vyjadrit empiricky neprozkoumatelna zakouti duse cloveka - oblast citu a tajemne intuice. Je zvlastni tim, ze ackoli vyzaduje ucho posluchace, lze si ji vybavit i bez slysitelnych zvuku. Vzdycky vystihuje charakter doby, ve ktere vznikla. Z gotickych choralu vytusime tehdejsi vahu cirkevni instituce. Z renesancnich skladeb vyvera rozverna nalada a nadeje vlozena v nastupujici humanismus. Moderni hudba konce druheho tisicileti se vyznacuje predevsim pevnou rytmickou smyckou, monotonnimi bloky melodie a zasadnim sepetim s dokonalou technikou. Athensky hudebnik Damon (5.stoleti), ktery patril mezi ucitele Sokrata a Perikla, napsal, ze nikde se nehybe hudebnimi slohy bez otreseni nejdulezitejsich zakonu obce".

Pokud se tedy chceme pustit do polemizovani o dalsim moznem vyvoji hudby, je nutno nejprve analyzovat vyvoj spolecnosti.

Snahy statniku se upinaji k vizi sjednoceni, internetov a exploze boura komunikacni bariery a hudba odrazi tyto tendence velmi zretelne v propojovani ruznych stylu. Dnes uz takrka modni indicke stupnice lze zaslechnout v nejulitlejsich tanecnich projektech. A kdo by neznal prosluly koncert Leningradskych kovboju s Alexandrovci nebo metaloveho "Bacha" Yngwie Malmsteena. Blues a swing, proudy, ktere maji koreny v davne ritualni hudbe primitivnich africkych narodu, odstartovaly cele to rock´n´rollove silenstvi druhe poloviny dvacateho stoleti. Bezbranny cerny saman zvitezil nad bilym kolonizatorem a jeho extaticky buben udava tempo rozhlasovym vlnam celeho sveta.

Mnozstvi mladych lidi tryznicich sva tela na house party vyrazne symbolizuje touhu po ztracenych obradech a dokazuje, ze psychedelicka revoluce zdaleka nepodlehla natlaku klisovitych hymnu let osmdesatych. Orientalni mysticismus buji na vyprahle, dialektickym materialismem hnojene pude. To, co starsi generace sleduji s pohorsenim, zhnusenim nebo shovivavym usklebkem, nema vubec daleko k tancum vzyvajicim Mannitoua. Konzumni zivotni styl, ktery ma ve svem stredu obrazovku, skyta penize a za penize mnozstvi zabijecu casu. Prirozena touha po duchovnim zazitku je nejsilnejsim motivem jednani cloveka, a tedy i motivem v hudebni tvorbe.

Je pochopitelne, ze nas v souvislosti s koncem milenia stale vice tizi otazka kudy dal? Kudy dal v technickem pokroku, kdyz ekologie pomalu vytlacuje ekonomiku z jejiho vedouciho postu ve vladnich programech. Kudy dal s balvanem nabozenske tradice, kdyz kdekdo se citi byt prorokem. A samozrejme - kudy dal v hudbe, kdyz stupnice ma jen dvanact tonu a jejich kombinace neni nevycerpatelna.

Muze se zdat, ze napriklad industrialni muzika tvori jednu z mezi, za ktere nelze jit. Pokud vubec splnuje podminky pro zarazeni do kategorie hudebniho umeni. Samplery umoznuji vyuzit v tvorbe nekonecne mnozstvi zvuku. Minimalisticke hricky mohu ve sve fantazii dovest k absurdni predstave. Dvakrat prastim klackem do stromu a natocim sedmdesatiminutove cedecko s nazvem "Ticho rusene udery", ktere si ovsem nikdo nekoupi.
Posluchac potrebuje rytmus a melodii, respektive alespon zvuk urcite frekvence. Tato potreba stavi hudbe pevne mantinely, v nichz je nucena nejakym zpusobem se pohybovat.

Je dost mozne, ze rozmach techniky bude jeste velmi dlouhy a velmi zavratny a jednou nam treba umozni pouzivat kosmicke sumy. A nebo se stanou popularnimi prime prenosy tlukotu srdce interpreta pres gigantickou aparaturu.

Vznikne narocna opera pro tricet Fordu jedoucich na dvojku do kopce a skodovku s uvarenym motorem. Nebo tak jako v kultovnim sci - fi romanu "Stoparuv pruvodce po Galaxii", ze ktereho nemohu nezacitovat par radek o plutoniove rockove kapele Postizena oblast.

"...nejkvalitnejsiho poslechu je mozno dosahnout v mohutnych betonovych bunkrech asi padesat pet a pul kilometru od podia. Hudebnici sami hraji na sve nastroje prostrednictvim dalkoveho ovladani z dobre izolovane kosmicke lodi, ktera zustava na obezne draze planety (velmi casto uplne jine)."

V realne pozemske verzi se podobne zachovali Grateful Dead, kdyz svou country music prohnali skrz tisiciwattove reprobedny a prispendlili k ni pulhodinova psychedelicka sola.

Jsem presvedcena, ze zakladni stavebni jednotka hudby - totiz nota vyjadrujici dusevni rozpolozeni skladatele - musi zustat zachovana. Menit se mohou nastroje, kulisy, lide, technika hry. Slabe falesne proudy smete ohon casu a zustane dilo se silnym nabojem svobodomyslnosti Ten, kdo bude poslouchat Boba Dylana za tisic let, se nestane tercem posmechu, stejne jako ten, kdo se sjizdi gregorianskym choralem dnes.

A propos, verite v Boba?

back<<