Jak to chodi v trzni ekonomice
Kapitalisticke premlouvani vs. socialisticky diktat

Text:Charles Oliver

Je tomu uz skoro jedenact let, kdy byla zbourana Berlinska zed, avsak oblibenost socialismu se dodnes nevytratila a stale ma par vernych priznivcu. Vetsinou jde o skupinu lidi, kteri ziji v dotovanych bytech, maji zadarmo zdravotni pojisteni a veri, ze jim socialismus poskytuje vice prilezitosti k materialnim ziskum.

Cim to? Jednoducha odpoved: kapitalismus je bran jako sobecky system, kde kazdy usiluje predevsim o osobni uspech, zatimco socialismus mnohym pripada vice kolektivni, soustredujici se take na jine hodnoty nez jenom materialni. Vystizne to vyjadril americky ekonom Joseph Schumpeter, anti-socialista, citatem: "Socialismus chce dokazat neco vice, nejen poskytnout lidem stravu." Pochopitelne, ze vsichni musi jist aby prezili, ale jak pravil jeden ucitel etiky, lide potrebuji k zivotu vice nez vodu a chleb.

Muze jim to kapitalismus dat? Myslitele, kteri se zabyvaji problemy volneho trhu, jsou toho nazoru, ze ano. Neni to prece jenom nahoda, ze kapitalismus I liberalismus vyspeli ve stejnou dobu (v 18. a 19.stoleti) a ze puvodni snaha liberalismu byla podporovat vladu, ktera by respektovala lidska prava a svobodu. "Volny trh je jediny ekonomicky system poskytujici svobodu volby, " rekl David Kelley, vykonny reditel institutu Objectvie Studies, ktery se zabyva studovanim tvorby novelistky a filozofky Ayny Randy. Kelley si mysli, ze v socialisticke spolecnosti je clovek vymezeny "spolecnosti" nebo temi, kteri se cini jejimi mluvcimi. Vztahy mezi lidmi v socialisticke spolecnosti jsou organizovany silou, ktera je k vedeni lidi nezbytna a jakakoli osobni svoboda a poteseni je pouze na libosti "spolecnosti."

"Sila je zarucene spise fyzicka nez dusevni. Jde o vyhrozovani, ne o znalost, " rika Kelley. Naproti tomu v kapitalisticke spolecnosti je individualite umozneno dosahovat vlastnich cilu. Ve svobodne spolecnosti spolu lide vychazeji pouze dobrovolne.

"Jedine spolecenske omezeni, ktere souvisi s kapitalismem je to, ze ti kteri vyzaduji sluzby od jinych, musi nabizet na oplatku primerene hodnoty, " dodava. Kdyz clovek v kapitalismu uskutecni transakci, musi s partnerem dosahnout vzajemne prijatelne dohody. Jestlize je jedna strana nespokojena, k transakci nedojde. Na rozdil od aristokratu a socialistickych politiku podnikatele nerozkazuji, ale presvedcuji. Obchodnici se snazi ziskat klienta, chteji, aby si zakoupil jejich zbozi, banka chce, aby si u ni ulozil penize, potencialni partneri chteji, aby se k nim pridal a po delnicich zamestnavatel chce, aby pro neho pracovali.

Behem meho pobytu v Kalifornii jsem byl zprvu zaskocen vetou: "Mohu vam nejak pomoci?" kterou mne vitali snad v kazdem obchode. Zprvu jsem mel pocit, ze si mysleli, ze neco ukradnu. Jejich chovani mi pripomina to, jak se mnou kdysi zachazeli na rakouskych hranicich. Tezko by se to srovnavalo se zpusoby v byvalem Ceskoslovensku, kdy policie misto hlidani zbozi chranila arogantni a neschopne prodavace. Nebylo by se cemu divit, kdyby tehdy nektery klient na prodavace zautocil, protoze zbozi bylo vskutku nekvalitni. Nicmene, vyse uvedena vitaci veta je v trznim hospodarstvi klicovym bodem, coz potvrzuji i slova americkeho ekonoma Donalda McCloskeyho:"Nejdrive si musite se zakaznikem vybudovat urcity vztah, ziskat jeho duveru, teprve potom ho muzete zacit presvedcovat o kvalite vasich sluzeb ci zbozi. Osobni kontakt je opravdu velmi dulezity." Podle Roberta Sirica, prezidenta Acton Institute for the Study Religion and Liberty, je onim klicovym bodem svoboda. Tvrdi, ze uskutecneni obchodu jinak neni mozne. "To, co delame z donuceni, nemuze byt efektivni. Úcinna je pouze prirozena a svobodna volba." Kritikove kapitalismu jsou toho nazoru, ze motivace zisku pouze podnecuje obchodniky k prevadeni penez z jedne firmy do druhe v jejich prospech, a tudiz kapitalismus neposkytuje motiv pro charitativni praci a vyvijeni osobnosti.

Skrblik nebo Ewing

Podnikatele jsou odjakziva povazovani za sobce a hamouny, kteri se nezajimaji o okoli. Jako strycek Skrblik od Disneye ci J.R. Ewingz Dallasu. "Neverim, ze kapitalismus zarucuje bezchybnou trzni ekonomiku, ale ze vsech systemu je tomu nejblize, " rika Sirico. Porovname-li zivot pred a po sametove revoluci, je jasne, ze ani socialismus z lidi nevyhnal sobectvi a chamtivost. Paul Crag Roberts ve sve knize Inside of Communist Economy (1990) poukazuje na zivotni styl clenu tehdejsi vlady vlastnicich limuziny a sofery, velke vily s bazenem, sluzebnictvo, kuchare a spize s nejlepsim jidlem a vinem. V tu samou dobu meli obycejni lide problemy sehnat zakladni zbozi. Museli stat hodinove fronty na chleb, cukr, kapustu ci mleko a kdyz sehnali mydlo, praci prostredky, sampon a zubni pastu, byl to opravdu uspech. Bohati lide v kapitalistickych zemich dosahli sveho uspechu a postaveni tvrdou praci, ale elita Ceskoslovenska sveho blahobytu dosahla triky a podvody. Az na par zastancu kapitalismu se malokdo odvazil proti tomu systemu bojovat.

Ayn Rand patri mezi ty, kteri svuj postoj prosadili psanim.

Moc egoismu

Zakladem jeji moralky je egoismus, dokonce tak pojmenovala i svou knihu, Moc egoismu. Z tohoto romanu kazdy pochopi, ze nema na mysli sobectvi v beznem slova smyslu. Ayn je I autorka romanu The Fountainhead. Je to pribeh architekta Howarda Roarka, ktery bojuje o uspech a uznani, aniz by se podrizoval kritice ci kopiroval konkurenci. Pevne veri ve sve umelecke citeni a nenecha se ovlivnovat. Zpocatku navrhuje pouze male a nevynosne projekty, ale dela to, cemu veri a co ho bavi. Kdyby postupoval podle rad okoli, dosahl by uspechu mnohem drive, ale pro Howarda znamenala cest mnohem vice nez bohatstvi. Jinymi slovy, Roark odmital prodavat vyrobek, kteremu sam neveril. Bez ohledu na mozny vydelek. Zkratka, lze uspesne podnikat a motivace nemusi byt pouze financni, lze ziskat I hodnoty emocionalni. Ayn neuznava nazor, ze existuje moralni povinnost dobrocinnosti, stejne tak, jako sobectvi nemuze byt dobrocinne. Naprosto s ni souhlasim. Je to prece prirozene, brat ohledy na jine, sympatizovat s jejich nestestim a pomoci, jak je v nasich silach. Neni to nase povinnost, ale pomahame.

Setrnost kapitalismu

Kapitalisticke zeme maji nespocet organizaci, prostrednictvim kterych muzete poskytnout pomoc neznamym lidem. Drive se pomahalo pouze nacerno a vetsinou jen v urcitem okruhu lidi, oficialne nesmela existovat zadna charitativni organizace. Nyni je to vsak jinak. Kapitalismus podnecuje obyvatelstvo k investivci kapitalu a oni pak mohou ziskat vynosy z teto investice. Pokud nejsou penize radne ulozeny nebo investovany, lide maji tendenci vsechno utratit, aby o to neprisli.

Nic noveho

Minimalne od dob Charlese Dickense byli podnikatele charkterizovanij jako lide zijici podle sablony. Avsak zastanci volneho trhu s timto vyrokem nesouhlasi. Tvrdi, ze podnikani neni opakovani jedne rutiny dokola, ale hledani neceho noveho a v tom tkvi jeho uspesnost. Studenti kapitalismu se domnivaji, ze dobri podnikatele hledaji nove zpusoby, jak co nejlepe uspokojit klienta, novymi produkty ci technologii. "Podnikani je velmi kreativni cinnost, stejne tak, jako psani romanu nebo vytesavani sochy, " rika Kelley. "Potrebujete k tomu jak predstavivost a kuraz tak odolnost vuci konkurenci, " dodava. Produktivita je umerna nejen tvurci aktivite, ale i schopnosti napad realizovat.

Byl bych nesmirne potesen, kdybyste se ted vsichni zamysleli nad reklamnim billboardem od firmy Phillips, kde se pise "Let's Make Things Better." (Proc to vsechno jeste nevylepsit?) Nechte vasich hadek, prekonejte strach a zarlivost, to vsechno vas jen brzdi. Budte smeli a rozumni a pak bude Ceska republika s respektem uznavana a vy na to budete moci byt pysni. Nechcete prece porad zapadat do vychodniho bloku znovuzrozenych. Takze do toho!

hie article originally appeared in Investor's Business Daily

back<<