Yagalagagal!

Foto: Jeffree Benet
(translated to Czech by Jarka Frickova)
(Dalsi clanky od stejneho autora)

Jestli pusobim trochu zaujate a horce, nezbyva vam, nez mou naladu omluvit.

Mam totiz po-rozchodovou depresi. Mi pratele maji mimina, ja mam depresi. Sice je to ta lepsi strana mince, ale stejne se citim podvedene. Moji pratele mi chybi.

Chci je zpatky. Zpatky takove, jakymi byli. Predtim nez prisla mimina. Mimina se vloudi do vaseho zivota jako cizi vetrelci. Je to jako z nejakeho zlovestneho sci-fi filmu: "Mimina. Jsou zpatky! Vyklubaly se ze tmy, aby ovladly nas svet." Zahlti vas zivot jako virus, jako epidemie. Najednou jsou vsude okolo a vasi pratele uz nejsou tim, cim byli.

Bylo mi uz dvacet osm, kdyz se v me blizkosti vynoril nekdo s miminem. Lide s miminy vzdycky spise predstavovali typy, ktere znali moji rodice: Meli hezkou stalou praci a hezky staly vztah. Pro mne byli cizi, nebyli to lide, se kterymi bych se osobne pratelil. Moji pratele a ja jsme sice trochu zestarnuli, ale nebyli jsme konformni. Byl jsem stale mlady a vitalni. Nyni jsem pochopil, ze jsem se takudrzel, protoze jsem neznal zadna mimina.

Zatimco jsem se pomalu ucil, jak se postarat sam o sebe, moji pratele dospivali. Ve chvili, kdy dva z nich meli mimino, jsem na chvili pripustil, ze je to hezke (myslim hezke pro ne). V podstate to pro me byla novinka a podle toho jsem reagoval. Obrazky mimina v deloze byly doopravdy zajimave (jako film Mazaci hlava), ackoli jine pozice by byly hezci.

Pak se v mem okoli objevilo dalsi dite a pak dalsi. Vypadalo to, jako by se vsichni moji pratele prihlasili do souteze v kojeni. Jak mimina prichazela, mi pratele mizeli. Jejich mista zaujimali lide, kteri vypadali stejne krome toho, ze meli velke pytle pod ocima z nejakych duvodu davali prednost overalum a pytlovitym odevum. Cokoli, na cem nebyly moc videt fleky, proslo.

Chovani mych pratel se take rapidne zmenilo. Divky z vecirku se prevtelily v Matku Teresu. Skoncily s drogama, s alkoholem a vzdaly se temer i kafe. Dym z cigaret zachycovaly svymi radary na vzdalenost dvou kilometru. A kluci, kteri mivali ve zvyku pit celou noc Gambrinus a divat se na Nocni muru z Elm Street 4, me nutili na videu sledovat porody. (Mluvime-li tu o hororech...)

Zakladni problem s prateli, kteri maji mimino, spociva v jejich predpokladu, ze budete z te zkusenosti odvazani stejne jako oni. Vasi pratele se chovaji, jako kdyby otehotneni bylo nejakym zvlastnim strhujicim vykonem, ackoli se to muze stat kazdemu (moje sestnactilete spoluzacky na gymplu do toho vlitavaly permanentne) a vetsina z nich to zvladla bez mimoradneho usili.

Ale pro lidi, kteri mimino chteji, to neni nahoda. Je to zivotni zazrak. A vsechno je tim pohlceno. Uz nemaji energii chodit do kina nebo do hospody. Jsou prilis utahani na to, aby spolu meli sex. Nemaji cas cist noviny. Zapomente na Akropolis nebo Roxy, jedina jejich zabava je kopajici mimino.

Na co se jeste muzete tesit: neustale posouvani terminu porodu provazene nekonecnymi zpravami z porodnich klinik, nekonecne popisy cest do nemocnice a zpravy v jak hroznem stavu jsou porodnice v Cechach, dale detailni bulletiny zabyvajici se zdravim matek. Ranni nevolnost je absolutne fascinujicim nametem k diskusi.

Nikdy predtim jste se svymi prateli nemluvili o zazivani jejich 'manzelek,' ale najednou tak cinite. A jakmile se balicek radosti konecne objevi, uvaznete v nekonecne debate, kteremu z rodicu se vic podoba a co z neho bude, az vyroste. (Doufejme, ze aspon prestane brecet.)

Ted, kdyz je dite na svete, jde to s vasimi prateli s miminy (PSM) s kopce alarmujicim zpusobem. Predchazejicich devet mesicu byla prochazka ruzovym sadem. Alespon se vsechno odehravalo bez prisernych pazvuku a jeceni, ktere nici jakoukoli atmosferu v oblasti vyskytu vasich pratel s miminem.

Nezbyva nez doufat, ze k tomu nedojde prilis casto prave ve vasem dome. PSM za sebou nechavaji totalne zdevastovany prostor. Fleky a kusy jidla jsou vsude, nabytek je otluceny, obrazy znicene, nemluvim o smradu z hoven, plivancu a mleka, ktere se misi s jidlem pro deti, ktere nosi PSM neustale s sebou (aby se zvrhlo a vylilo na vas koberec, samozrejme.)

Z nejakeho duvodu se i z vasich pratel stavaji mimina. Zeptejte se jich, co si mysli o Opozicni smlouve nebo o valce v Cecensku a dostane se vam odpovedi: "Co je to opo-dopo-ce-cin?" Pokazde, kdy se ohlednete, vasi pratele se plazi po zemi a predstiraji, ze jsou slon nebo letadlo.

A vydavaji u toho podivne zvuky.

Na cokoli, co mimino udela, je pohlizeno jako na dukaz jeho nezmerne inteligence. Kdykoli dite zachrochta nebo se zasmeje, ma se za to, ze je v pokoji samotny Jaroslav Hasek a nasleduji vybuchy smichu. Jeden PSM me pote, co jeho mimino zacalo nicit moji telefonni snuru, presvedcoval, ze ji ztotoznilo se snurou pupecni. Vasi PSM jsou odvazani z kazdeho pohybu prstiku jejich mimina stejne, jako by tu pristal E.T. a provadel triky s kartama.

"Ahhhhhh!" omdliva vas PSM pritel se zasnenym pohledem.

"Hele, on mava!"

Jo, pomyslim si, ale nevi o tom. Kazdy okolo me vidi maleho andilka, jenom ja vidim mstiveho maleho stareho muze se scvrklou hlavou a bez vlasu, ktery mluvi v divnem jazyce a pusobi spoust.

Musim priznat, ze jsem nikdy nebyl velky fanda mimin (asi jste si toho uz vsimli), a vzdycky jsem si myslel, ze je problem ve mne. Úplne jsem selhal v usudku. Kdyz mimino sebere kousek cervene cihly a zabrbla "Yagalagal," ve skutecnosti rika "Vis, Jeffe, az vyrostu, myslim, ze architektura pro mne bude to prave."Fakt uzasny.

Velmi brzy nastane ten strasny a nevyhnutelny okamzik, kdy se na vas pratele obrati, maji v obliceji vyraz, jakoby vam predavali svaty gral a pravi: "Chces si ji pochovat?"

Ne, ani ne.

Nebo "Chces ji vymenit pleny?" Ani nahodou.

Kratce nato nasleduje doba, kdy se mimino batoli. Pak vyvijeji tlak, abyste se na mimino chodili znovu a znovu divat. Uz ani nepredstirate, ze nekdy chcete prijit a mrknout se na to. "Vyroste a opusti skolu predtim, nez ho znovu uvidis," stezoval si nedavno jeden muj PSM. "Uz je mu osm mesicu!" Poznamenam: "Stejne nebude vedet, ze tam jsem!"

Kazdy zna ten tlak na neho vyvijeny v souvislosti s drogama, kourenim cigaret a teenagerovskymi aktivitami jako rizeni auta, ale nikdo nikdy nemluvi o skoro komunistickem kadrovani, ktere provadeji PSM. Kdybych tak mohl alespon jednou videt sve pratele, aniz by se vyznamne usmivali na moji partnerku a rikali: "Ted jsi na rade ty..."

Ale ja nechci mit deti. Vzdyt se porad jeste snazim, abych sam nebyl ditetem a zivot je i tak dost tezky, aniz musim nekoho ucit. Nevim nic a krome toho mi nikdo nevenuje dost pozornosti ani ted. Natoz s miminem. A taky nevim, jak bych si mohl mimino dovolit, uvazim-li vsechny darky, ktere kupuju miminum svych pratel ve sve bezvysledne snaze kompenzovat svuj nedostatek rodicovskych instinktu.

(Zna nekdo Osirelo dite?) Koupil jsem jim vsechno, co jsem si v detstvi pral dostat, vybaveni pro boxery, ktere jsem znal z videa, sbirku miniaturnich Becherovek, katalog Karla Gotta.

Predpokladam, ze kdybych si poridil mimino, tak bych ziskal sve pratele zpatky. Nikdo z nich se uz o mne nezajima, o moji praci, o muj milostny zivot, o muj zivot vubec. A vim, ze je tu jediny zpusob, jak ziskat jejich pozornost zpatky. Uz jsem si oholil hlavu a zacal se sklebit. Jeste se musim naucit, jak se presne rekne:

"Yagalagagal."

back <<