|
|
  Rasismus a Xenofobie
Text: Tomas Slama
(Dalsi clanky od stejneho autora)
Rasismus bezpochyby predstavuje jeden z nejvetsich problemu soucasnosti. Nenavist k lidem pouze z duvodu odlisne barvy pleti se tahne historii jako cervena nit a zrejme jeste dlouho potrva, nez bude zcela vymycena.
Muze se stat, ze odstranenim jevu rasismu blizkych, dotykajicich se ci jim zavanejicich, nutne usnadni vyhlazeni rasismu samotneho. Mam tim na mysli zejmena xenofobii. Ta je dnes chapana velmi negativne, zvlaste v dusledku problemu rasismu.
Byva povazovana za jeho predstupen a je oznacovana terminy 'rasismus latentni' ci 'zivna puda pro vzkvetani rasove nesnasenlivosti.' Avsak ja tvrdim, ze xenofobie (myslim xenofobii v pozitivnim slova smyslu, jestli se tak jeste da chapat, jako braneni se cizim vlivum, vecem) je vec uzitecna, a to zejmena v boji proti rasismu samotnemu, skutecne hrozbe spolecnosti.
Jiz tak pro mnohe nejasny rozdil mezi obema pojmy je stiran. To je take povazovano za zdanlive uzitecny cil. Oznacime-li oba jevy jednim vyrazem nutne negativniho zabarveni, vyhladime snaze mirnejsi z techto dvou - xenofobii. Tim vytrhneme koreny rasismu (jak casto byva xenofobie oznacovana), ktery timto ztrati ve spolecnosti misto.
|
|
 |
Tato predstava je vsak mylna. Prave posilenim uvedomeni si rozdilu mezi kulturami (vime, ze kazde rase je blizka jina kultura), identifikaci se svou kulturou (s kulturou sve rasy), prispejeme k odstraneni nenavisti mezi jedinci ruzne barvy pleti.
Rasova nenavist velmi casto vznika snahou jedincu jedne barvy pleti (a jedne kultury) prijmout kulturni zvyky lidi jine barvy pleti a odkloneni se od kultury vlastni. To lide berou jako odcizeni jejich kultury. Braneni se tomuto je prirozenou lidskou vlastnosti, je to jako kdybychom cloveku chteli vzit jeho majetek. A kultura spojena s urcitou skupinou predstavuje spolecny majetek lidi, na kterem nechteji, aby se podileli lide jinych kultur.
Mam na mysli kulturu jako zpusob zivota, tradici, zvyky, obyceje. Clovek je na svou kulturu hrdy (alespon by tomu tak melo byt), protoze hrdost podporuje rozvoj, vzkvetani, vyvoj - nikoli pouze naopak. Hovoril jsem o teto myslence s prateli a ti nespravne zduraznovali toleranci pred hrdosti. Avsak jake nepochopeni! Prave hrdost otvira branu toleranci, ucte a respektu. Naopak nespokojenost a stud (vlastnosti typicke pro nas narod) hloubi hrob vsem temto uslechtilym vlastnostem, na kterem pak kvetou horke kvety nenavisti.
Myslim,ze tohle je jedna z hlavnich, troufam si tvrdit nejdulezitejsi pricina vzniku rasove nevrazivosti, ktere musime celit. Nikoli vsak odstranenim xenofobie. Nehlede na to, ze toto spojeni je znacne oxymoronicke. Xenofobie se odstranit neda. Je to prirozena vlastnost cloveka, potazmo spolecnosti. Pripoustim ovsem, ze smazanim veskere xenofobie ze sveta by vyrazne snizilo projevy rasismu, mozna uplne vyhladilo. Avsak za jakou cenu? Stvorili bychom cloveka nebraniciho se cizimu, slepe a oddane prijimajiciho cizi za vlastni.
Smisili bychom vsechny kultury. Rozpily by se okraje mozaiky kultur rozprostrenych po Zemi, vznikl by jeden rozmazany obraz. Krasy sveta spocivaji v jedinecnosti, krasy kultur mnohdy ve vymezeni oproti jinym. Jsem rad za vsechny, ze xenofobie je cloveku vlastni a takovato apokalypsa zustane jen na papire. Vyplyva tedy, ze za vyhubeni rasismu je treba bojovati odlisnou zbrani. Tou zbrani, odvazim se rici zbrani velmi ucinnou, je posileni identifikace se svou kulturou, uznani rozdilu mezi nimi, odhaleni kras techto odlisnosti.
Xenofobie (opet zduraznuji xenofobie v positivnim slova smyslu) svedci kulturnimu rozvoji, puvabu jedinecnosti, podnecuje k lasce sveho, nikoli nenavisti ciziho. Chtel bych apelovat na kazdeho: ocisteme vyznam slova xenofobie od povesti, ktere se mu dostava ci snad stvorme pojem uplne novy (vyznamove podobny hrdosti ci vlastenectvi) pro uznani za vlastni, pro lasku k vlastnimu.
Pojem, ktery nebude jiz nest punc nenavisti, ale lasky. Nikoliv jiz nenavist k cizimu, ale laska k vlastnimu a ucta k cizimu. Az takto budeme citit, svet teprve bude pestrou zahradou mnoha kvetu, zahradou bez plevele rasismu.
 back <<
|
|
|
|
