Neco malo z Varu

pripravila Jarka Fricova
(read more from this author)

Petratricaty rocnik karlovarskeho filmoveho festivalu je na spadnuti. Od 5. do 15. cervence na vas ceka asi 300 filmu. Festival je tradicne rozdeleny na nekolik sekci. Chceme vam blize predstavit nekolik reziseru filmu prehlasenych do Mezinarodni soutezni sekce. Drzime jim palce a doufame, ze si je nenechate ujit ani vy ani filmovi distributori.

Zprava o putovani studentu Petra a Jakuba (CR)
Rezie: Drahomira Vihanova (1930). Pohed do sveta vetsinove spolecnosti "bilych" a do sveta romske komunity.

Nazory na vec spravedlnosti a trestu se diametralne rozchazeji. Akademicka polemika preroste posleze v zasadni konflikt zivotnich postoju. Na ci strane je pravda?

"Romska tematika byla pritomna uz v mem filmovem debutu Zabita nedele. Hrdinou filmu je dustojnik Arnost, ktery castecne vlastni vinou, castecne vinou okoli ztraci pudu pod nohama a propije se az k vlastne nahodne sebevrazde.

Jde o existencialni problem, ale politicke vedeni v tehdejsi dobe ho patrne pochopilo jako nebezpecne namirene proti rezimu, protoze byl film zakazan.

To se domnivam, protoze skutecny duvod zakazu jsem se nikdy nedozvedela. Smula byla v tom, ze to byl muj prvni film a ze mi zakaz uzavrel na leta moznost pracovat ve filmu. Film jsme tehdy tocili jsme v Josefove, a to bylo mestecko zabydlene vojaky, polskymi delnicemi, starymi dedecky a babickami a take Romy. Proto se naprosto zakonite v davovych scenach (ale tech tam moc nebylo) Romove objevili.

Ale primo v cikanske komunite jsem nikdy nezila. Na obecne skole jsem mela romskou kamaradku na zivot a na smrt. To, ze je Romka, jsem si ani neuvedomovala, proste to byl clovek, ktery mi byl velice blizky a na kterem jsem primo visela. Ale bohuzel moje znalosti jo jejich zakonech a tradicich sou prevazne vyctene nebo odposlouchane od odbornych poradcu Dr. Hübschmannove a Dr. Davidove.

Hlavni postavy Petra a Jakuba ve filmu jsou vyslovene modelove, i kdyz snad maji nektere vnejsi znaky dnesnich studentu. Zamerne modelove jsou proto, ze oba jsou nositeli urcitych, v tomto pripade protichudnych nazoru, a urcite zivotni filozofie. Jde o stret techto postav, tedy o schema, ktere s takovym "pravdivym obrazkem ze zivota" nema nic spolecneho. Vim, ze mi tato "modelovost" bude kritikou urcite vytykana.

Ackoli spor dvou studentu je naprosto fiktivni, vychazi z realne atmosfery, kterou citime kolem sebe a je nastartovan skutecnou udalosti, ktera se v romske komunite v obci Jarabina na Slovensku opravdu stala. Meli jsme k dispozici vysetrovaci spis, hovorili jsme s pametniky a nasli jsme dokumentacni fotografie one udalosti v Koudelkove knize Cikani. Film jsme nataceli na Slovensku v oblasti Slovenskeho raje v romske osade Latanovce a v Praze ve veznici na Borech. V realech, bez staveb v atelieru.

Herce jsem hledala dlouho, chtela jsem nezname tvare, uz s ohledem na to, ze ve filmu hraje hodne Romu - nehercu. Pracovalo se mi s nimi vyborne, herci i neherci mne byli velkou oporou. Ted se chystam do Latanovec za pani Kroscenovou, za Milanem, za vsemi, kteri me tam tak srdecne prijali a tesim se. Do festivalove souteze jsem se snad ani nehlasila. Film byl vybran. Samozrejme, ze jsem pri shaneni penez na nataceni narazela na zasadni a hrozne ponizujici potize.

Vsichni osloveni podporu odmitli bud proto, ze povazovali scenar za prilis intelektualni, nekomercni, ideove kontroverzni atd. A prispevek Fondu kinematografie byl tak maly, ze se rovnal temer nule. Prave nedostatek financnich prostredku me nutil k cele rade kompromisu."

Nevesta ohne (Iran)
Rezie: Khosrow Sinai (1941) Pribeh o vztahu, ktery neni zatizeny tradicemi a je zalozen na vzajemne toleranci a respektu.

"V Iranu stale u nekterych rodu a ve venkovskych oblastech Iranu pretrvava tradice naplanovanych manzelstvi? Je tu velky rozdil v partnerskych vztazich mezi vesnicemi a mesty. Mladi lide v Iranu s bojuji s konvencemi, zvlaste mladi lide, kteri ziji ve vetsich mestech maji uplne odlisny pristup k tradicnim hodnotam a snazi se je zmenit. Film Nevesta ohne jsme nataceli 45 dni na jihu Iranu (Ahvaz, Abadan, Shadgan).

Samozrejme, ze jsem mela problemy s financovanim. Vzdycky je mam. Uz jsem si na to zvykla. Film je zalozeny na rozsahlem pruzkumu, ktery zahrnoval rozhovory s deseti vrahy ve dvou veznicich v Ahvazu a s zenou s velmi podobnym osudem. Pruzkum vyhral minuly rok v Iranu cenu ze Nejlepsi pripravu umeleckeho dila. Ve filmu mi jde hlavne o nutnost poukazat na potrebu "dialogu mezi civilizacemi," ktery by mohl byt pro soucasny svet velmi uzitecny.

Ale musime se snazit porozumet, proc nektere subkultury v nasich vlastnich zemich dosud veri tradicim, ktere patri do minulych stoleti. Pokud se nepokusime pochopit pohledy tech ostatnich, ktere jsou odvisle od ekonomickych a kulturnich okolnosti, skonci to katastrofou. Ja trvale ziji v Teheranu. Dva me filmy - " Viva... " a " The Inner Devil " byly promitany na Mezinarodnim filmovem festivalu v Karlovych Varech v letech 1980 a 1984."

Marsal (Chorvatsko)
Rezie: Vinko Bresan (1964). Na pohrbu nekdejsiho komunisty se ve mestecku na jednom ostruvku v Jadreskem mori objevil duch Josipa Broze Tita.
"Je pro pro me tezke mluvit o Titove roli v historii, protoze zemrel v roce 1980, kdy jsem jeste nechapal politicke problemy okolo mne. Nejdulezitejsi pro mne bylo ziskat nahravku Doors a originalni dziny.

Jestli tem okolnostem rozumim ted, je otazkou. Na Tita pohlizim jako na mytus a legendu. Proto jsem s nim nemohl nakladat jako s politikem, nybrz jako s rockovou hvezdou. Kdybych se narodil ve Statech, patrne bych natacel film o farmarich, kteri narazili na ducha Elvise. Jugoslavie nema zadne jine legendy krome Tita.

Proto je Tito v mem filmu spise popovou ikonou nez osobnosti. Mozna ze existuje nejaka podobnost mezi Milosevicem a Titem? Ale pouze z vnejsiho pohledu. Spise je to zalezitost vsech vudcu naroda. Snazili se napodobovat Tituv zpusob vladnuti a vyjadrovani, jeho gesta. At si o Titovi kdokoli mysli cokoli, byl politickym faktorem. Milosevic a jemu podobni jsou jenom provincionalni tyrani. Tito neco vybudoval bez ohledu na to, ze inklinoval k diktatorstvi.

Ale Milosevic je patrne ta nejnicivejsi osoba v teto casti sveta za poslednich 50.let. Ve filmu se nesnazim vysvetlit nebo najit priciny valky. Muj prvni film se jmenoval Jak zacala valka na mem ostrove. Je to cerna komedie o zacatku valky v Chorvatsku, ale nikdy bych si nedovolil ve filmu nekomu neco vysvetlovat o pricinach. Byly velmi komplexni, racionalni i iracionalni.

Na jednu stranu je valka vysledkem malych veci, ktere se prihodily vcera, na druhe strane priciny vychazeji z davne minulosti. Dvouhodinovy film na to nestaci. Mnoho mych kolegu se o to pokusilo a sklouzli do propagandy. Nejlepsi filmy o nasi valce nemluvi o pricinach, ale o dusledcich. Lide v me zemi nanestesti stale jeste potrebuji silne vudce a vladce.

Duvodem je asi absence demokraticke tradice a skutecnost dlouholeteho pevneho vedeni vudcu typu Tita. To jsou duvody, proc ma mnoho lidi vnitrni, casto az detinskou potrebu silneho "otce," ktery je "prisny ale spravny." V myslich lidi po Titovi zustala mezera, proto meli dalsi nacionalisticti vudci sanci. Ale doufam, ze to nebude trvat naveky. S financovanim filmu je to u nas mimoradne tezke. Nemame zadne instituce zamerene na tvorbu filmu.

Obvykla procedura je: neco od Ministerstva kultury, spoluprace s televizi a zbytek od sponzoru, coz je diky spatne danove politice stran financovani kultury temer nemozne. Doufam, ze se to zmeni, po lednovych volbach 2000 shledavam nejake pozitivni zmeny. Ale presto se to nakonec podarilo. Mimochodem muj predchozi film se promital na festivalech v Berline, Torontu a Montrealu.

Marsaluv festivalovy zivot zacina ted ve Varech.

back <<