ROZHOVOR
Jiri Bartoska

Michael Kyselka si povida nejenomo organizaci vyznamneho Mezinarodniho filmoveho festivalu v Karlovych Varech s jeho prezidentem.

(Dalsi clanky od stejneho autora)

THINK: V Praze zije generace, ktera chodila do klubu do Klimentske, v dobe, kdyz se tam hraly filmy. Clovek povazoval za vzacnost, kdyz mohl zhlednout Bergmana, tyto filmy hraly roli v jeho vyvoji. Dnes je to vsechno jinak, nicmene festival, o kterem se budeme bavit a ktereho jste presidentem, uz ma dlouhou tradici. Rad bych se zeptal, jak to vsechno zacalo.

JIrI BARTOSKA: V roce 93 se stat rozhodl, ze nebude puvodni filmovy festival financovat, ze ho proste nechce. Byla tedy zalozena nadace, ale ukazala se jako nestastny model. Nadace muze byt treba na rekonstrukci goblenu, ktere rok pockaji, kdyz se penize nesezenou. U festivalu, ktery je planovany na presnou fyzickou dobu, ale nemuzeme rict: my jsme letos nesehnali prachy, mozna pristi rok.

Ja bych rad, kdyby se podarilo vratit festival do podoby, jakou mel v dobe sve nejvetsi slavy v sedesatych letech a pres vsechna uskali ona nadace timto smerem vykrocila. Nadace ovsem podle zakona nesmely od roku 99 podnikat. Festival je tedy uz druhym rokem organizovany soukromou akciovou spolecnosti, ve kterou se nadace pretransformovala. Tak vlastne vznikla soucasna podoba festivalu s doktorkou Zaoralovou a klukama Cabalovyma, s Tonem Stanem a dalsimi.

THINK: A puvodni festival?

JIrI BARTOsKA: Ten vznikl uz v roce 46, je o rok starsi nezli ja. Ale vlastne je zaroven o 18 let mladsi, protoze v 53. roce jsme se museli o festival delit s Moskvou. Vzdycky byl jednou v Moskve, jednou ve Varech, takze dnes jsme u 35. rocniku. Varsky festival ma obrovskou tradici. Je o rok starsi nez cannesky festival a ten je jednim z nejstarsich na kontinentu.

THINK: Co zahrnuje vase funkce prezidenta?

JIrI BARTOsKA: Sehnat penize na festival, vytvorit tym lidi, v podstate pripravit ten rocnik po ekonomicke strance. Lidi na organizaci je dvanact, jak se festival blizi, pridavaji se dalsi, behem festivalu je jich asi 600. Dalsi slozkou je oddeleni programu, ktere vede doktorka Zaoralova, umelecka reditelka festivalu, ktera dela dramaturgii.
Ma pod sebou tym lidi jezdicich po svete a shanejicich filmy, ktere by se daly promitnout na festivalu. Pak je tady produkce, ktera funguje celorocne a tym "guest service," ktery zacina pracovat behem listopadu, oslovuje hosty, zajistuje jejich dopraveni a podobne.

THINK: Jak se ziskavaji penize a jaky je rozdil mezi fungovanim nadace a soukrome spolecnosti?

JIrI BARTOsKA: Tezko. Festival zadne penize nevydelava, jenom je utraci. A utrati jich tolik, kolik jich sezene. Zasadni rozdil mezi nadaci a soukromou spolecnosti neni. Kdybych pekl koblihy, udelal bych si rozvahu: mouka stoji korunu, marmelada dvacetnik, cukr desetnik, to je koruna tricet, ja to prodam za 2,60 takze 1,30 vydelam.

Na festivalu to takhle neni. Podivejte se treba na akreditace.Lide, kteri se akredituji za 500 korun jeste v Praze pred festivalem, ziskaji 6 listku denne na dobu jedenacti dni, sestasedesat listku celkem, jeden nevyjde ani na deset korun.Snazime se mladym lidem zajistit prijatelne ceny. Takze festival jenom penize utraci, a ted je na statu, aby si uvedomil, ze to je jedna z nejvetsich kulturnich udalosti a vlozil do toho penize.

Model festivalu v Evropske unii je: prumerne 60% z verejnych penez, 20% penize regionalni a 20% zajisti sponzori. Nas lonsky model byl: 95% od sponzoru a 5% z verejnych prostredku, coz bylo absurdni. Je pravdou, ze letos nam stat dava 20 milionu, mesto asi 4 miliony, takze ramcove participuji asi 30% na rozpoctu, coz uz je prijatelne.

Ale mluvi-li se o festivalu, nemluvi se o sponzorech, ale mluvi se o Ceske republice a o Karlovych Varech, coz by si jak stat tak mesto mely uvedomit. Vytunelovane banky, ktere vsechny stoji miliardy a delaji nam ostudu ve svete, jsou dotovany statem, a kulturni akce, o ktere se vi, pise se o ni, prijizdeji zahranicni televizni staby, bojuje o sve misto na slunci. Ale jak rikam, letos se to zlepsilo.

THINK: Souvisi s tim i to, ze je festival delsi?

JIrI BARTOSKA: Festival vzdycky vychazi na prvni patek v cervenci. A protoze letos jsou dva dny pred prvnim patkem statni svatky, udelali jsme festival o dva dny delsi. Je rok 2000, je to 35. rocnik, vsechno je to jaksi vyrocni. Samozrejme dva dny jsou pro nas navyseni penez v rozpoctu, ale stoji to za to. Loni jsme kvuli penezum treba nedelali dokumentarni soutez. Letos se festivalu ucastni 300 titulu, coz je obrovsky pocet.

THINK: Mate pocit, ze festival nejak ovlivnuje nasi kulturni identitu?

JIrI BARTOsKA: Samozrejme, dostavame se do konfrontace se svetem. Vy jste sam vzpominal na Klimentskou. Byt se nam vysvetlovalo, co si mame o filmech myslet, prece jenom tu byla kvalitni dramaturgie jak americkych tak hlavne evropskych filmu. Po 90. roce ovladly kina distribucni spolecnosti a kvalitnich filmu je opravdu strasne malo.

Navic jsou na okraji zajmu kinaru, nechodi na ne mnoho lidi a oni nepokryji vydaje. Na festivalech jako je Febiofest nebo Letni filmova skola, kterou dela pan Kralik, je moznost videt, co se ve svete toci. Napriklad nase sekce Na vychod od zapadu je nesmirne zajimava, zadny jiny festival nedela tak velky zaber mapujici rozpad Sovetskeho Svazu. Myslim, ze tak ovlivnujeme a pusobime na mnoho lidi.

THINK: Co je kriteriem pro prijeti filmu na festival, napriklad do sekce nezavislych?

JIrI BARTOsKA: Ono se tomu porad rika forum nezavislych, ale dneska uz i korporace delaji nezavisle filmy. Ale v podstate to znamena, ze nejste zavisly na zadne velke americke filmove spolecnosti, ktera tim, ze do filmu dava penize, diktuje i dramaturgii a poetiku. Ale jinak jsme vsichni na necem zavisli.

THINK: Ale festival svym zamerenim dava lidem moznost volne tvorit.

JIrI BARTOsKA: Ano, "indies" nebo "independents" jsou take jednou z nejzadanejsich sekci, protoze pojmenovavaji momentalni citeni tvurcu, ti otevrene ukazuji v cem se pohybuji, protoze nejsou poplatni penezum velkych filmovych spolecnosti, mohou veci pojmenovavat. Tuto sekci delaji Uhlikovci (Stepan Uhlik s Hankou Cihlovou) a je prijemne, ze neberou jenom nezavisle americke filmy, i kdyz jich je tam velka cast, ale i nezavisle bijaky z cele Evropy.

THINK: Jak az amaterske filmy mohou byt na festivalu promitany?

JIrI BARTOsKA: Ja bych nerekl jak az amaterske ale jak az kvalitni. Tam to neni otazka, jestli nekdo vezme osmicku a natoci film a natoci ho spatne. Pak nema sanci. Kdyz nekdo natoci na osmicku vec kvalitni a objevnou a prihlasi ji Uhlikovcum, kriteria ani mantinely nejsou nijak uzke.

THINK: Meli jste nekdy film, ktery vylozene vycnival v dobrem nebo spatnem smyslu slova?

JIrI BARTOsKA: Do souteze se filmy vybiraji a hodnoti. Ale pak se na festivalu promitaji predpremierove filmy distribucnich spolecnosti, ktere jsou vetsinou zajimave, ale take ne vzdycky. Takhle jsme na posledni chvili kupovali zajice v pytli s Whoopi Goldbergovou, ktera prijela se svym hitem, ktery jsme nikdo nevideli. Veselohra ze sportovniho prostredi.

Whoopi mu delala propagaci po Evrope a rozhodla se prijet s tim filmem i do Varu. Ale vetsi sracku jsem nevidel. Pricemz je pravda, ze treba predlonsky festival v Cannes zakoncoval Godzillou, takze ono je to vsechno prapodivne. Ale proste i to se stane v okamziku, kdy chcete nekoho dostat, ale snazime se to eliminovat.

THINK: A byl tam nejaky thriller nebo mainstreamovy film?

JIrI BARTOsKA: Ten slavny pribeh az skoro parafraze Chaplinova Sida - Bressonuv Leon. Ten nam zahajoval festival pred tremi lety. Objevily se rozpaky, jestli by uvod nemel byt optimisticky. Ale jsou ruzne zanry a i v tomhle muze byt natoceny kvalitni bijak. Probuh, nebranme se zanrum, jinak zacne byt kinematografie strasne plocha.

THINK: Objevila se behem vaseho presidentovani nejaka zasadni krize?

JIrI BARTOsKA: Vsechno provazi nejake krize, zejmena delate-li s lidmi a technikou - vzdycky to nekde vybouchne. Festival je velka koule, uz jsem to v nejakem rozhovoru rikal, kterou toho 5. cervence pustime z velkeho kopce a ona se vali dolu. A uz to nikdo nezastavi. Je jenom na tymu organizatoru, aby v prubehu roku eliminovali ty prusery, ktere se daji ocekavat.

A protoze je to v podstate stejny tym lidi, maji zkusenost a tusi, kde by se co mohlo stat. Asi pred tremi lety jsme meli obrovsky pruser s pocitaci. Pocitacova spolecnost udelala software, ktery se v podstate den pred zahajenim festivalu zhroutil a tisklo to jeden listek pet minut.

Museli jsme najmout stovku deti-brigadniku ve Varech, aby nadepsali rucne listky a festival mohl zacit. Pouceni timto delame dve generalni zatezovaci zkousky tady u nas v Panske a pak jeste ve Varech. Simulujeme situaci a program vyzkousime.

THINK: Ktere filmy se z festivalu dostanou do kin?

JIrI BARTOsKA: Zalezi na tom, co koupi distributori. My se snazime spolupracovat treba pridanim penez na otitulkovani zajimaveho nezavisleho filmu, aby se snaze dostal do normalni distribuce. Doktorka Zaoralova udela vybornou dramaturgii, ale distributory my az tak moc neovlivnime, uz je to mimo nas. Mam takovy pocit, ze by pro nakup nezavislych bijaku mela vice delat televize.

THINK: Videl jste ten kanadsky dokument o Cesich?

JIrI BARTOsKA: Ano, to je Arnost Lustig a ten druhy je pan Wiener - pilot, ktery byl v odboji. Nevidel jsem to. Ja mam jeste tu nevyhodu, ze behem festivalu vidim tak vsehovsudy pet bijaku, pro me je 35. rocnik uz pripravou sestatricateho. Jsou tam lide, se kterymi se musim potkavat, hlavne oficialni hoste, se kterymi musim na obed na veceri na panaka... Pro me je festival velky opar, ja toho moc neuvidim.

THINK: Hrajete na malem podiu v Reznicke a na druhe strane organizujete takovou masivni zalezitost, je tam pro vas stycny bod jako pro umelce?

JIrI BARTOsKA: Ja uz nejakou dobu rikam, ze si pripadam jak Jekyll a Hyde, dopoledne jsem urednik a vecer jsem herec. Je pravdou, ze festival zabere hodne casu, takze bych nemohl byt seriozne v angazma. Hostuji a to jsou take dva extremy, na Vinohradech, coz je velke divadlo, kde jsou ti pozlaceni andelicci a potom hraji vylozene off off Brodway ve sklepe v Reznicke, coz je pro me prijemne jako pro herce.

Je to uplne jina nalada, jine gesto a jiny divak. Rikam, ze se chodim vysprchovat do divadla. Nezustal jsem urednikem v pravem slova smyslu, divadlo je takovy esencial, ktery mi "regeneruje jatro," nazvu-li to doktorsky, odpocinu si od tehle prace a bavim se s lidmi o jinych vecech nez o rozpoctech festivalu.

THINK: Libil se vam dokument o Petru Leblovi?

JIrI BARTOsKA: Moc se mi to libilo. Mel jsem stesti, ze jsem to videl na velkem platne pri projekci Na Palmovce. Zaplatpanbuh, ze na TV 2 vznikaji takove projekty.

THINK: Kdyz jste s nim pracoval osobne, napadlo vas, ze takhle skonci?

JIrI BARTOsKA: Ne, ja jsem moc Petra neznal, ale byl to pro me blesk z cisteho nebe. Porad jsme nemohli najit presne ten pravy model, jak Bijak (pracovni nazev nastudovavane hry) hrat. V patek jsme na to konecne opravdu prisli a v sobotu odesel. V okamziku, kdy mu bylo nabidnuto rezirovani Cyrana v Narodnim divadle, coz byla takova jeho cervena nit v divadelnim zivote. Takze tam byly vsechny signaly, aby byl ten nejspokojenejsi clovek.

Odbornici rikaji, ze ti lide maji dokonale mimikry, aby nevyplasili spolecnost tim, ze chteji odejit. Nabudi dojem absolutni spokojenosti. Oklamal i lidi z divadla, kteri s nim byli porad, nicmene zminovali, ze urcite naznaky tam byly. Ja jsem ho dobre neznal. Objevil se navrh, ze bychom hru meli dozkouset. Ale ja jsem to nechtel delat s nikym jinym nez s Petrem, titul sam o sobe pro mne nebyl zase tak velky, aby mi nezalezelo na tom, s kym na tom budu pracovat. Takze to byl smutny comeback Na Zabradli.

THINK: Rad bych se se vsi vaznosti zeptal, kdyby vam bylo nabidnuto hrat s Elizabeth Taylorovou ve Virginii Woolfove, prijal byste?

JIrI BARTOsKA: Vite, to je zvlastni, ja to znam jako kultovni film asi z triasedesateho. Byli jsme nadseni, ale Taylorova a Burtona byli umele medializovani. My to v Reznicke hrajeme uz 8 let a nechteli jsme byt ovlivneni filmovou adaptaci, byt ji clovek nekde v brise ze vzpominky mel. Ja jsem si film nechal promitnout az po premiere, abychom neopisovali nebo nebyli zavedeni podvedome nekam jinam a najednou jsem zjistil, ze jestli je tam nekdo genialni, tak jsou to ti dva mladi lide - Drahunka s Nikem.

Samozrejme to bylo poetikou te doby, Taylorova hraje, jak se tehdy asi hralo, ale mne to prislo misty az rusky, dlouhy, vecnost. Bezesporu velka herecka, ale najednou mi pripadalo herectvi tech mladych lidi zajimavejsi, modernejsi a prijemnejsi.

THINK: Moje sestra patri k vasim obdivovatelkam, takze se nemohu nezeptat, ktera z herecek z doby BB vas zaujala a je-li pro vas nejaka zajimava z tech dnesnich vychazejicich.

JIrI BARTOsKA: Pro me je takovou hereckou Audrey Hepburnova, jeji herectvi bylo neco tak krehkeho a nadherneho. Prazdniny v Rime, to byl jeji prvni nadherny bijak, za ktery dostala Oscara a jeste behem nataceni ji predelavali zuby. Z Francie ne zrovna Bardotova, spise Moreauova. Z ceskych mam rad Anicku Geislerovou, Terezu Brodskou, Ivanu Chylkovou, to jsou prijemne holky.

THINK: Jak se jmenuje vas pejsek?

JIrI BARTOsKA: Jmenuje se Arnost a je to dedek starej - patnactilety drsnosrsty jezevcik.

THINK: Jak snasi ta horka?
JIrI BARTOSKA: Ale ja mam pocit, ze on uz je v takovem stadiu, jako byl kdysi pan Werich, kdyz jsem se ho ptal pri nataceni ve Velkoprevorske zahrade "Mistre, neni vam zima?" a on rekl: "Ale me se posral termostat." Takze ja mam pocit, ze tomu nasemu Arnostovi taky. Je to takovy nerudny dedek a navic jsou jezevcici strasne urazlivi, takze nikdy nevite, jestli je mu blbe nebo to na vas hraje. Ale budiz mu ke cti, ze na ty leta je docela fajn. Nema zuby a smrdi mu z huby. Ale jinak je perfektni.

back <<