HUDBA
Bigbit v rytmu osudu

Ptal se: Michael Kyselka
(Dalsi clanky od stejneho autora)

Vladimir Misik a Ivan Khunt spolu hrali v kapele Flamengo a natocili "the" LP ceskeho rocku Kure v hodinkach. Ivan potom zalozil Energit a to opravdu padaly kachliky na zachodech a Vlada dodnes hraje se svymi ETC. v Praze i mimo ni.

A kazdy druhy roker cesky zpivajici dnes frazuje jako on. Sesli jsme se v Muzeu ceske popularni hudby Bigbit (kdo jste videl serial v televizi) spolu s Alesem Opekarem, jeho tvurcem. Oba dva zrovna hovorili z obrazovky a tak jsme na to navazali...

Misik: Nejlepsi je, kdyz mi novinar rekne:"tak mi neco rekni ...o Flamengu treba. (smich).

Think: Treba o tech, kteri tu s nami ted nesedi, ale s Tebou a s Ivanem tuhle kapelu zalozili.

Misik: Kdyz reknes ti, co tu s nami ted nesedi, tak mas na mysli ty, co uz umreli ?

Think: Oni s nami urcite jsou, ale uz neslapu po zemi ...

Misik: Napriklad Kubik, nebo Pavel Fort, toho uz jsem strasne dlouho nevidel. On se objevil na tom prvnim comebacku Flamenga v Lucerne - to jste vlastne vy
(k Ivanovi) s Ernousem byli pryc a Honza (Kubik - pozn. red.) byl takovej zvlastni, on snad ani nepil, a jako vystudovany stavar najednou povida, ze se venuje remeslu a muziku ze prej dela na takovy ty "street band urovni" jako konicka, ty jazzove dixielandy...

Taky ex clen Jirka Jelinek byl genialni. Tak sikovnej kytarista, skromnej a dost introvertni clovek, byl to skutecnej mistr a pritom absolutne bez potreby se predvadet. Byl bohuzel vazne nemocnej, trpel manickymi depresemi, ktery ho nakonec premohly, ale spolu s Michalem Pavlickem byli tenkrat nase kytarova spicka.

Think: Asi se v teto chvili nelze nedotknout jedne z postav ceskeho bigbitu - Vladimira Padrunka.

Khunt: Lada nebyl ani tak virtuoz, ale silene citlivej basista a nadsenec, kteryho neslo v danou chvili odmitnout. On byl k tomu jeste velice silna osobnost, treba vymyslel nejaky dva akordy a hned "Kluci, tak na tom delame ..." a uz to jelo. A v Energitu pak spolu s Ernem, troufnu si rict, byly ta nejlepsi rytmika tady u nas ever. A pritom Sedivy je rubar a i ten Andrst to nakonec honil dost do rocku (Energit prototypem jazzrocku - pozn.red.). Ja ty jeho konce nezazil, ale co jsem slysel, tak to muselo bejt neco strasnyho.

Misik: Roztrousena skleroza je priserna vec a bylo to ke konci horsi nez smutny. Byl v nem takovej ten cikanskej duch a jamovat s nim byl svatek, uz jen pro tu jeho presnost v rytmu, to kazdej bubenik opravdu pookral. Prave hravali hodne s Jirkou (Jelinkem) a presto, ze nebyl nejak hudebne ultravzdelanej, tak i ty nejslozitejsi harmonie - potom treba v Jazz Q s Martinem Kratochvilem - zahral s neuveritelnou lehkosti a prirozene.

Think: Myslite, ze "umeni", at uz je to malovani nebo hrani, muze byt hlavnim zdrojem obzivy?

Khunt: Ale jiste, vzdyt skladatele a muzikanty odjakziva podporovali uz na zamcich a vubec, kdyz delas neco naplno ...

Think: A je to vubec mozny, zivit se muzikou a delat ji "naplno" full time a neztratit pritom ten balanc osobni ?

Misik: Ja si myslim, ze kazdy povolani, a to se netyka jenom kumstu, se musi delat naplno, kdyz chcete, aby to knecemu bylo. Ale otazka je spise v tom, jestli jsou bigbitovi muzikanti umelci - sam za sebe o tom teda, abych byl uprimnej, pochybuju. Snazime se pochopitelne o vlastni tvorbu, ale cert vi, jestli to neni spise remeslo. Ale kdyz se tim muzikant uzivi, tedy kdyz v tomhle trznim mechanismu clovek neco dela a dela to dobre a lidi jsou ochotny za to zaplatit,
tak proc by se tim nemohl zivit. Me to pripada prirozeny.

Think: Do jake miry ma byt rockovy muzikant bavic a do jake miry by mel, dejme tomu, sdelovat hlubokomyslnosti ?

Khunt: Ja teda nemam moc rad, kdyz se bigbitovy muzikanti poustej do "vaznyho umeni". Nevim, jestli uvazuju spravne, rozumis, ale prijde mi to proste divny.

Misik: Ale na druhy strane vem si takovyho Hendrixe, kterej byl velkej soumen, chtel bavit a pritom dokazal zahrat veci, ktery byly takrka sfericky a ja bych si troufal tvrdit, ze se to silne dotykalo ryziho kumstu.

Takze, jestli to tak ma byt, na to nedokazu odpovedet, ale proste u nekterejch lidi to tak je a u nekterejch to tak neni, bud na to nemaji nebo na to maji. Nasla by se rada pripadu lidi, ktery se dotknou cehosi mezi nebem a zemi, muzikantu, co hrali takovym zpusobem,
ze se jim skutecne podarilo posunout zanry a cloveku behal mraz po zadech.

Think: Onehdy jsem se pri jednom intenzivnim kytarovem crescendu, ktery bylo jeste navic vazbeny, dostal do takovy extaze, az jsem videl, jak kolem me litaji mali Hendrixove na kostatkach ...(Ivan se smeje). Ted jsem si vzpomnel na pisnicku "Proc ta ruze uvada..."

Misik: To je text od Jiriho Sucheho.

Think: Ano a podle me jeden z prikladu, ze se tu i za totality hraly popularni pisnicky, jejichz texty mely nesporne poeticke kvality, ale zaroven i urcitou symbolickou rovinu. Napada mne analogie k tomu, co rekl profesor Hilsky o Shakespearovi - ze se hral za kazdeho rezimu vsude na svete, a navic, ze za politicke narazky, ktere v jeho hrach zaznivaji, nemuze Shakespeare, ale doba. Pamatuji, ze lidem byla tehdy zrejma i ta symbolika politicka.

Misik: Mam - li mluvit za sebe, ja jsem si zacinal vybirat basnicky, ktere vychazely
v 50. letech, protoze moje doba (70.a 80. leta - pozn.red.) byla neprizniva jakemukoliv vyjadreni se. Tehdy na nas ruzne textove komise vyzadovaly, aby to bylo co nejmene obsazne a co nejvice, abych tak rekl, plakatove, ve smyslu "zelena je trava, slunce sviti, vsichni se maj radi."

V zacatcich ETC. jsme se pohybovali na folkove scene, napriklad v Safranu, ktery byl myslim silne nekonformni, ale ja jsem i narozdil od pisnickaru jako byl treba Vlasta Tresnak nebo Vladimir Merta nedokazal napsat tak silny text, takze jsem si vybiral z basnicek, ktere mi nejakym zpusobem imponovaly Casto jsem se pri tom tak trochu zaprel - tim myslim treba to, kdyz jsme hrali Josefa Kainara. Pri tom jsme se k nemu dostali vicemene nahodou, pres Hynka Zalcika (textar a producent - pozn.red.).

Me u nej uchvatily predevsim jeho rane veci a z nich jsem si vybiral takove, ktere jsem mohl sdelovat i sam za sebe, davalo mi to smysl a zaroven jsem to citil i jako sdeleni o tehdejsi dobe - prave skrze ty dvojsmysly, ktere tam byly naprosto cilene.

Napriklad "Strihali dohola maleho chlapecka", kde je maly kluk uvrzeny do te studene oficiny, ten motiv nuzek, ktere ho oskubou do nejake konecne, zadouci podoby - nakonec - vsichni jsme to zazili. Ono to totiz opravdu BOLI, kdyz ti strihaj vlasy.

A prave tahle basnicka me nadchla, protoze to byl symbol, a dalo se to prevest jak do te obecne roviny, tak do roviny takzvane protibolsevicke, protoze my jsme ty dlouhe vlasy meli a oni nam je proste chteli strihat. Takze u me tam byla snaha o urcitou vypoved, aby se clovek nemusel za sebe stydet a pritom by to mohlo i nejakym zpusobem projit. A je nasnade, ze se stale snazime, aby to, "co nam z huby vyleze", nebylo hloupy a aby se za to mohl clovek postavit.

Think: A kdo v takovych textovych komisich sedel ? Byly to, myslite, spise nejake cenzorske hyeny,co se snazily vedome znicit cokoli, co se vymykalo, anebo spise tupe urednicke stroje ?

Misik: Tehdy jsme na nase druhe album odevzdali ke schvaleni dvanact textu
a z nich nam vzali tri. Tam byla treba Kainarova basnicka Kralovsky vecer, kde kluk ceka na svoji holku, prijizdeji tramvaje a z nich vystupuji cizi lide, on se nemuze dockat a jak hori laskou, tak zaziva jakesi "autodafe zaziva".

A stacilo jen to slovo "autodafe", aby byla basnicka vyrazena, protoze by to mohlo evokovat Palacha. Dokonce byla tehdy takova afera, kdy myslim ze snad Karel Gott nazpival pisen "Muj bratr Jan" nebo tak nejak a oni mu to zakazali.

A pri tom ona clenka komise, ktera nam ten Kralovsky vecer vyradila, byla kultivovana pani, zadna krava, ona dokonce vyucovala na Statni konzervatori, a proc sedela v te komisi vlastne nevim. Jestli to bylo kvuli prachum, nebo jak to tenkrat vubec meli ... Takze Kralovsky vecer vysel az po osmdesatym devatym.

Opekar: Stavalo se, ze by vasi kapele nejake texty vnucovali ?

Misik: No to vis, ze jo. To redaktori delali furt, o tom ten kseft v tehdejsim Supraphonu byl. Jenze my jsme s nima v tomhle ohledu nespolupracovali a oni to pak uz vedeli.

Think: Takze Spejchar Blues nebyl komunistickej text, kterj se mel tvarit jako underground ?

Misik: Ze by neboztik Wünsch (autor textu - pozn.red.) byl skrytej bolsevik ? (usmev) On to Ivan puvodne napsal na melodii od Jethro Tull. To bylo takovy sdruzeni letenskejch kamaradu, kteri si rikali Ten Beers After a Spejchar Blues jsem slysel puvodne od nich. Hral jsem to pak uz se spanelkou coby klasicky blues, takovej ten prazskej povzdech splinovej.

Think: A jak se dnes po vsi te te dobe v Praze citite ?

Khunt: Ono se hlavne vubec nic nezmenilo, ale vubec ... je to pekny ... ma to puvab.

Misik: Hlavne ti lidi se nezmenili, i ty navyky, zlozvyky ... ja jsem tady vzdycky byl a jsem doma, takze mne to pripada normalni. Ale ze mam toho rudyho prozityho fakt dukladne, tak myslim - clovek musi uznat, ze doslo k urcitymu odlehceni nejen v oblasti hudby, ale tady ty situace vubec. A nejen v Praze. Vcera jsme hrali nekde u Nachoda, pekly se tam burty, pilo pivo a cela atmosfera byla tak prijemna, ze mi najednou doslo proc to tam poradaj, ze to nemusi bejt vzdycky jenom o penezich anebo, jak to bylo drive, o demonstraci moci.

Think: Jsou v tyhle zemi dobry hudebnici ?

Khunt: Muzikantu jsou na celym svete spousty, ale dobrejch je malo. To by ti rek i Lada (Padrunek - pozn. red.), ze Jaco (Pastorius - buh bezprazcove basy, hraval s Ivanem v Amsterodamu - pozn. red.) je jen jeden. Musim ale uznat, ze lidi tady odsud vzhledem k tomu,j aky meli moznosti - i co se tyce nastroju a aparatury - jdou hodne rychle dopredu a urcite ne nadarmo vzniklo rceni "Co Cech, to muzikant.". Nerad ale porovnavam nebo dokonce takovy hlasky, ze jsme rockova velmoc, to uz vubec. Ale urcite tady dobry mzikanti jsou a hodne jich je taky schovanejch.

Misik: Urcite je tady dobry podhoubi, koneckoncu dneska i ta technika, spise je tezky najit kvalitniho manazera, ale jak tady rek Ivan, ani ja nemam moc rad srovnavani.

Think: Da se vubec NECO srovnat ? Treba zlo a dobro ?

Misik: Zlo a dobro bez sebe nemuze existovat. To jsou holt ty zakladni pojmy a v zivote to tak je a jinak to nikdy nebude. Kdyby bylo jenom dobro, tak by to vubec nebylo dobry.

Think: Jsme tedy pany vlastnich osudu ?

Khunt: Ja na to furt menim nazor. Nekdy cejtim, ze muzu neco ovlivnit a rad bych i veril, ze tomu tak je - a nekdy zase presne naopak. Nekdy jsem rad na tomhle svete a nekdy se mi stejska po tech, co jsme o nich mluvili. A nekdy mi muj vlastni zivot pripada jako jeden dlouhej pokus o sebevrazdu.

Misik: Ja si zase dovedu urcit, kdy pujdu do hospody, to mam osud pevne v rukou. Ale kdy z ty hospody mam odejit, to uz si pak nejsem moc jistej, jestli to urcuju ja nebo osud.

back <<