Ve spojenem svete mame sanci

Text: Jaroslav Lenert, redaktor Hospodarskych novin.

Globalizace pripomina Adolfa Hitlera ve 30. letech; vsichni se radi, jak se k novemu fenomenu postavit a on si mezitim dela, co se mu zlibi. Politicka reprezentace Ceske republiky neni vyjimkou. Mnozi se kratko i dlouho dobe koncepce, jez maji zarucit uspech nasi zeme v 21.stoleti. Soucasna pozice

CR neni spatna, i kdyz se casto hovori o opaku. To je vsak dusledek zkreslene perspektivy, porovnavajici nasi uroven s nejvyspelejsimi zememi sveta. Take pohled na mapu, podle niz jsme na geografickem okraji vyspele casti Evropy, vzbuzuji v nekterych domacich pozorovatelich masochisticke choutky. Pro nas je vsak dulezite, jake postaveni ma republika mezi vsemi zememi. Patrime totiz mezi zeme "bohateho Severu", kde se lidem dostava vseho, co je soucasna civilizace schopna nabidnout.

Ano - v porovnani s drtivou vetsinou statu zde panuje blahobyt a na tom nemeni nic ani vyzkumy verejneho mineni ani tvrzeni o nasem "pokulhavani za svetem". Naopak, Ceska republika je v mnoha ohledech ve vedouci skupine globalizovanych zemi, tedy zemi zapojenych do celosvetoveho procesu vymeny zbozi a informaci.

Zretelne je to videt na jeji ekonomice, zvlaste na zahranicnim obchodu, ktery tvori pres polovinu hrubeho domaciho produktu (HDP). Z letos predpokladaneho objemu 1,120 bilionu korun pripadaji tri cvrtiny pripadaji na zeme s vyspelou ekonomikou (zvlaste Evropskou Unii), petina na ostatni evropske zeme a pouze pet procent na zeme rozvojove.

Kdyz si uvedomime, ze vetsinu tohoto zbozi tvori stroje, dopravni prostredky a hutnicke vyrobky, je celkovy obraz naseho hospodarstvi nasledujici: prumyslova zeme, obchodujici s nejsolventnejsimi partnery a neprilis se zajimajici o nejisty export do chatrajiciho tretiho sveta.

Mimo to jsme u mezinarodnich instituci typu Mezinarodniho menoveho fondu ci OSN a jejich agentur v pozici cisteho platce, coz znamena, ze temto organizacim odvadime vice penez nez kolik od nich obdrzime. Tedy typicky priklad do sebe uzavreneho a temer vyhradne sebou samym se zabyvajiciho clena klubu bohatych.

Hodne napovi napriklad letosni srovnani konkurenceschopnosti zemi vypracovane prestizni manazerskou skolou IMD ve Svycarske Lausanne, podle ktereho jsme na 37. miste na svete. Pro srovnani - Madarsko je 26., Slovinsko na 35. a Polsko na 40. miste. Pri hodnoceni, v nemz se pouziva prepoctu HDP na jednoho obyvatele, jsme 29. a v urovni lidskych zdroju (tedy ve vzdelanosti a jejim vyuzivani) jsme na 30. miste globalniho poradi.

Situace vsak neni tak jednoznacna, jak by se mohlo zdat. Pri podrobnejsim pohledu je zrejme, ze sice patrime do skupiny vyspelych zemi, ale jsme na jejjim okraji. To neznamena, ze bychom se meli prehoupnout mezi nerozvinute zeme; to se nepovedlo ani komunistum, kteri k tomu meli vice prostredku a moznosti. Vyspelejsim zemim se ale priblizujeme tuze pomalu, napriklad v budovani pravniho prostredi ci kontrolnich mechanismu na obranu obcanu a firem.

Existuji vsak naznaky zmeny. Jedna se hlavne o priliv investic, ktere zvysi vyrobu (a s tim provazanou spotrebu) a tudiz i HDP. Potesujici je, ze vetsinou chteji v ceske republice investovat firmy z oblasti elektroniky a automobiloveho prumyslu, tedy z oboru s velmi vysokou pridanou hodnotou.

Jejich produkce bude temer vyhradne urcena na export, coz vyrazne kladne ovlivni obchodni a nasledne i platebni bilanci zeme. Zaroven to bude znamenat i prinos know-how do ceskeho prostredi a sirsi zapojeni do globalizovane techniky. Povzbuzujicim faktem je take to, ze pod tlakem je mnoho firem schopno se samo restrukturalizovat. Svedci o tom i reakce podniku na utazeni penezovodu nejdrive centralni, potom i komercnimi bankami.

Najednou byla na svete stihla vyroba, najednou se zjistilo, kolik pracovniku je vlastne postradatelnych a ihned se objevila spoluprace s poradenskymi firmami. Cast ceske ekonomiky tak projevila vysokou miru prizpusobivosti na svetove podminky.

Dulezitym faktorem je take to, ze cesti studenti ziskavaji vedomosti v zahranici a tamnejsi vzdelani upotrebi v mezinarodnich spolecnostech. Zivotopisy novych ceskych manazeru jsou temer vsechny podle jednoho strihu: studium na zname zahranicni skole (casto i postgradualni), nastup do velke mezinarodni firmy a teprve pote pripadne rizeni ceskych podniku. Jejich pracovni postupy spojene s predstavami zahranicnich majitelu ceskych firem rovnez prispivaji k rychlejsimu zapojeni do globalizovaneho sveta.

Nelze dnes hovorit o globalizaci a pominout internet. Zde je patrna silna regionalni pozice (vcetne Slovenska) ceskych portalu, z nichz nejvetsi (Seznam a Centrum) byly v uplynulych mesicich prodany zahranicnim firmam. Macessky vztah vsak maji k pomerne novemu mediu samotne ceske podniky.

Ty pouzivaji svetovou sit pouze jako nastroj propagace a jejim prostrednictvim neobchoduji. Podle nedavne studie auditorske a poradenske firmy PricewaterhouseCoopers si lze zbozi objednat pouze u peti procent z peti tisic nejvyznamnejsich podniku a u ctyr procent ze 150 nejvetsich firem. Hlavni problem je stejny jako vsude jinde ve svete: male bezpeci dat. Softwarove firmy se vsak brani, ze nebudou delat neco, oc neni zajem. Zacarovany kruh tedy pokracuje.

Jiz deset let je jasne, ze nejvhodnejsim prostredkem k vetsimu zapojeni CR do globalizacnich procesu je vstup zeme do Evropske Unie. Stejnych deset let jiz poslouchame, ze to bude priblizne za pet let.

"Valime to datum pred sebou jako hovnival kuklicku," neudrzel se na jare tehdejsi polsky ministr zahranici Bronislaw Geremek. O samotne datum vsak prilis nejde, dulezite je, co se deje pred tim. Dulezitejsi nez se zda. Novy kandidat totiz musi prijmout za sve normy, ktere jsou bezne v civilizovanem svete a to nejenom normy psane.

Navykani si na ne je nejtezsi obdobi pripravy, protoze jedna z dominantnich ceskych vlastnosti je jakakoliv "vrchnostenska" narizeni obchazet a to nyni dost dobre nejde. Prijeti novych modelu chovani, jednani a zachazeni s ostatnimi lidmi a vecmi, duraz na poctivost a transparentnost, to jsou nejvetsi vyzvy soucasnosti. Zaroven jsou to prekazky, ktere nam zabranuji ve vetsim uspechu.

Ceska republika ma ruzne neduhy, ale jeji obcane jsou flexibilni. Jiz Frantisek Palacky jednu dobu rikal:"Byli jsme pred Rakouskem, budeme i po nem." Podari - li se tedy prekonat ona jenom letmo naznacena uzka hrdla, bude mit nase zeme dustojne postaveni ve svete budoucnosti.

A jelikoz se vzdy v nasich dejinach naslo nejake vychodisko, a to i vcetne dlouhych obdobi, kdy narod existoval bez statni samostatnosti, je pravdepodobne, ze ani nyni nezustaneme uplne uplne vzadu. Zrejme nikdy nebudou karikaturiste malovat misto strycka Sama s cylindrem s hvezdami a pruhy bahamskeho strycka Viktora s modrym klinem na cervenobilem pozadi pozadi cylindru, ale nemusi nas to mrzet. Pokud invencni, smer urcujici cast spolecnosti pochopi, co ma delat, neni vse ztraceno. Prvni naznaky tu jiz jsou.

back <<