Venovano neviditelnemu kondorovi

Text: Petr Straka

Pablo Neruda nazval Machu Picchu - jeden z peruanskych zazraku - "Penou kondoru".

Zadneho jsem zde sice nevidel, to az mnohem pozdeji v pohori Cordillera Negra, ale presto je Machu Picchu (Stara Hora) natolik vyznamnym skvostem, ze stoji za to o nem psat znovu a znovu, kondor nekondor. Je polozeno v nadmorske vysce kolem 2400 metru, stodvacet kilometru severozapadne od Cuzca. Byvalo zrejme kralovskym letnim sidlem, postavenym nejspise za devateho Inky Pachacutiho, obyvano elitni vrstvou, coz doklada vysoka kvalita provedeni a take velke mnozstvi ceremonialnich staveb. Jsou tu vodni kanaly, studne i lazne. Po zaniku rise Inku se po dlouha staleti vytratilo z povedomi sveta, az se 24. cervence roku 1911 opet vynorilo z dzungle, znovuobjevene americkym historikem Hiramem Binghamem.

Ten se puvodne domnival, ze nasel bajne, legendami opredene mesto Vilcabamba, kde se pry za dob conguisty opevnili povstalecti Inkove. Sice se zmylil, presto vsak nalez Machu Picchu je objevem, za ktery rozhodne netreba se stydet.

O to, aby se neztratilo znovu, tentokrat do celeho sveta, po castech odneseno v zavazadlech suvenyruchtivych turistu, je nyni jiz postarano - nesmi se sem s batohem. Ten je nutno si odlozit v blizke uschovne a pri dnesni podobnosti ruksaku je docela sranda ho pak znovu hledat.

Udelat to jako Richard Halliburton, americky spisovatel a dobrodruh, ktery tu pred desitkami let hledal incke panny Slunce a prespal na Intihuatane, to uz dnes bohuzel nelze. V 17 hodin mistniho casu sem nastoupi strazci se psy a kazdeho potencionalniho vetrelce bez milosti vyhodi.

Intihuatana, kamenny oltar, k nemuz je "pripoutano slunce" (inti - slunce, huatana - provazy privazany), je energeticky silne misto, kde jsou intenzivne koncentrovany tajemne sily. Je-li pravda, co se o energii tohoto uzasneho kamene povida, musel Mr. Halliburton kazdy den po probuzeni skakat po horach jako kamzik.Videl jsem skupinu japonskych sensibilu, kteri na Inhuatanu zirali jako na zivou Godzillu.

Nad arealem, kde polovinu tvori stavby a polovinu zemedelske plochy - terasovita policka pospojovana kamennymi schodisti - se tyci zelena homolovita hora Huayna Picchu (Mlada Hora), znama z fotografii. Na jejim vrcholu (2700 m.n.m.), kam se da i vylezt, jsou rovnez zbytky inckych staveb a na jejim upati, skrytem v dzungli, vybudovali Inkove Chram Mesice.

Puvod dynastie Inku je dodnes zahalen zavojem tajemstvi. Nejznamejsi pribeh, ktery zaznamenali spanelsti kronikari, hovori o jezere Titicaca, z jehoz vod vystupili prvni Inkove, Manco Capac a jeho sestra Mama Ocllo, stvoreni nejvyssim bozstvem Sluncem jako zakladatele vybrane rasy. Rozborem indianske mytologie a slovesnosti dospeli historikove k nazoru, ze toto vynoreni je symbolem prichodu panovnickeho rodu z kraje na brezich jezera.

Toto jezero (3812m.n.m.) je dejistem mnoha mytologickych pribehu a to nejenom Inku, ale i dalsich narodu a kultur. Z jeho vod vystoupil dokonce i sam Viracocha, Buh Stvoritel, na jehoz pak vzeslo z jezera Slunce, Mesic a Hvezdy. Na brehu, udajne v Tiahuanacu, vytvoril Viracocha lidi a zacal je ucit zit.

Tezko rici, jak byl spokojen s jejich vysledky, nebot odesel k oceanu a kraceje po vlnach, splynul s morskou penou. Odtud nakonec jeho indianske jmeno - Pena More. Podle legend byl Viracocha vousaty muz bile pleti, coz potom znacne usnadnilo situaci prvnim spanelskym conquistadorum, kteri byli Inky povazovani prave za vyslance Viracochovy.

Podle jine legendy se prvni velky Inka Manco Capac (aymarsky - Schopny nacelnik), vydal se svym kmenem od jezera na sever a na prani Otce Slunce ustanovil v tamnejsich urodnych oblastech hlavni mesto, jiz zminene Cuzco. Zde roku 1438 vydal devaty Inka Pacachuti prikaz k vybudovani velkolepeho sidelniho mesta z kamene. Vetsina pozdejsich (kolonialnich) staveb, zejmena v centru mesta, stoji na zakladech inckych domu a palacu.

Dnes je Cuzco krasnym a velmi pratelskym indianskym mestem, se spoustou krivolakych ulicek a tajemnych zakouti (Foglar by zajasal), namesticek, utulnych hospudek, rozlicnych kramku plnych keramiky, hudebnich nastroju, vselijakych svetru, klobouku a dek, velice zivych trhu a monumentalnich kamennych chramu a palacu. Mesto je obklopeno horami a uvnitr vladne uzasna pohoda.

Kdyz si tak clovek sedne do nektere z tech hospudek, da si od usmevave Indianky mate de coca a zasni se, copak se asi v onech tajemnych horach skryva... tak jedna vec je jista. Asi 120 kilometru na severozapad se tyci jeden z nejvetsich klenotu stavitelskeho umeni Inku. Jeho jmeno je Machu Picchu.

back <<