Konzum jako nabozenstvi
Text a foto: Jan Tyltyl
(Dalsi clanky od stejneho autora)

Prisel podzim a s nim do Prahy vyrocni zasedani Mezinarodniho menoveho fondu (IMF) a Svetove banky (WB) - instituci, ktere o sobe prohlasuji, ze vytvareji projekty na pomoc nejchudsim zemim tzv. tretiho sveta.

Letos IMF a WB slibuji rovnez odpusteni dluhu dvaceti nejchudsim statum. Proti stoji lide, ktere koordinuje Iniciativa proti ekonomicke globalizaci (INPEG), kteri IMF a WB vycitaji, ze se chude zeme jejich pusobenim stavaji jeste chudsimi a naopak - zeme bohate, hlavne nejbohatsi lide v nich, jeste bohatsimi. Na jedne strane - luxusni vozy, znackove obleky, obhajoba volneho pohybu kapitalu; na strane druhe - batohy, vytahane svetry a taky rovnostarska motta.

Vratme se na chvili do pocatku novoveku, kdy se zacala rozrustat lodstva evropskych statu, aby ovladla svetove oceany. Jejich posadky pak ve jmenu toho ci onoho vladce mohly kolonizovat "objevene" zeme - pro stary kontinent zdroje nesmirneho bohatstvi, ziskavaneho zpocatku vymennym obchodem s domorodci nebo rovnou drancovanim jizni zeme, doprovazene decimovanim mistni populace.Vse obhajovano vetsi vyspelosti evropske dobyvatelske kultury.

Obyvatele, nazvani primitivy, jsou vrhani do procesu ziskavani surovin pro stale vice zhyckane obcany bohatnouciho severu a jsou tak postupne vymaneni ze svych tradici, zvyku, kultury a do jejich zivotnich zpusobu se pomalu vkradaji evropska schemata, ktera pro danou oblast nejsou adekvatni. Prvotni to pricina chudoby a vykorenenosti "tretich zemi". O nasilne christianizaci, ktera byla casto zasterkou pro pocinani Evropanu, ani nemluve.

Podobne si v soucasnosti vedou na chudem jihu IMF a WB s tim rozdilem, ze dobyvaji pomoci kapitalu, vyuzivaji levnou mistni pracovni silu, jejiz mzda je nekolikanasobne nizsi nez na bohatem severu, a jako nabozenstvi prezentuji bohapusty konzum. Rovnez podporuji vyroby, ktere by v jejich zemich byly ekologicky problematicke nebo vyuzivaji mistniho maleho danoveho zatizeni.

Take proto protestuji lide kolem INPEGu, anarchiste, komuniste a s nimi paradoxne krestane, dokonce - jak jsem videl na vlastni oci -z jednoho recnickeho podia. Protestuji proti nadnarodnim obchodnim trustum, ktere ozebracuji rozvojove zeme, nebot kapital a podstatny zisk zustava v rukou dobyvatelu.

MOHLI by protestovat proti svym spoluobcanum - konzumentum, kteri produkty takto ziskane kupuji, neuvedomujice si, jakou zatez, at uz moralni nebo ekologickou, s sebou jejich vyrobek, nablyskany a za vylohou hezky nasviceny, nese. A zatez ekologicka, ta je v soucasne dobe tak velka, ze uz mluvime o zatezi globalni, moznosti konce sveta. Profesor Milan Machovec k tomu na jednom poklidnem setkani na Palackeho namesti rekl: "...nicime planetu - jestlize znicime kyslik, vodstva a zelen, tak to si pak ti panove (mysleni zastupci IMF a WB) musi uvedomit, ze tentokrat jde o krk i jim; ani oni nebudou mit pak uz kam uteci, kam se schovat, kde by prezili tu ci onu krizii..."

Na spotrebitelich tedy je, jake zbytecnosti a vymozenosti konzumu si odpusti, a jakou kvalitu si do zivota vnesou.

IMF a WB jsou jen vrcholek ledovce a nekterym demonstrantum je jedno, kde demonstruji, hlavne ze si zakrici. Hybnou silou celeho procesu jsou konzumenti. Co by si pocala nejaka banka nebo unifikovana restaurace bez kupujiciho ? Jsou tady prece pro nas, abychom se meli dobre.

Naservirujou sve produkty patricne upravene, aby nikdo nemusel myslet na to, jak byly ziskany. Jenze jsou lide, kteri na toto myslet chteji. Erazim Kohak na stejnem, vyse uvedenem setkani dodava: "...nase cile jsou jine, nez proste maximalni zisk pro Ameriku a zapadni Evropu, ted jde jenom o to, stale dokazovat, ze za temito jinymi cili stojime."

back <<