THINK MAGAZINE • Evropske spojene staty

Evropske spojene staty

Text: Petra Sedinova
(Dalsi clanky od stejneho autora)

Denne nam tisk i dalsi media priblizuji Evropskou Unii, jako tu nejlepsi a zaroven neodkladnou verzi nasi budoucnosti. Unie s relativne otevrenou naruci prijima dalsi cleny a vytvari tak, za pomoci temer 30,000 pracovniku, Evropske Spojene Staty.

Ty by mely byt schopny konkurovat zbytku sveta a zajistovat prosperitu a mir na tomto kontinente, nemluve o vylepsovani ekonomicke situace a obchodu. Ackoli myslenka sjednocene Evropy je jiz velmi stara, hlavnim podnetem pro integraci se v tomto stoleti stala druha svetova valka, ktera Evropu znacne zdevastovala po vsech strankach.

Evropa, presneji receno sest zakladajicich statu, si v tu chvili uvedomilo, ze jedinym vychodiskem k svetlejsi budoucnosti je sjednoceni a vytvoreni silnejsiho celku. Udrzovani malych statu, ktere si zuby-nehty brani svou identitu, menu, hranice ...atd. by nemelo dlouheho trvani, jelikoz takova roztristenost by Evropu znacne oslabila a ta by pak nebyla schopna se vyrovnat nebo alespon priblizit se svetovym mocnostem.

Historie Evropske Unie saha do padesatych let, presneji do roku 1951, kdy sest zakladajicich clenu -Belgie, Francie, Italie, Lucembursko, Nizozemi a Nemecko-podepsalo Parizskou smlouvu a zalozilo Evropske spolecenstvi uhli a oceli (European coal and steel community). O sest let pozdeji tyto staty podepsaly tzv. Rimske smlouvy a vytvorily spolecenstvi pro atomovou energii - Euratom - a Evropske hospodarske spolecenstvi EHS. Prave tato tri spolecenstvi jsou jadrem dnesni Evropske Unie.

EU "stoji" na trech hlavnich pilirich (konceptech). Prvni koncept obsahuje domenu spolecenstvi a spadaji pod nej jiz zminene smlouvy: ES z Rima roku 1957, smlouva Euratom a smlouva ESUO z Parize podepsana roku 1951. Druhym konceptem je spolecna zahranicni a bezpecnostni politika, jejiz cilem je upevneni severoatlanticke aliance a poslednim konceptem je spoluprace v justici a vnitrnich vecech.

Evropska unie zamestnava temer tricet tisic lidi, preklada dokumenty do jedenacti oficialnich jazyku a je rozdelena do nekolika instituci, ktere tvori kostru celeho Spolecenstvi. Jsou to: Evropsky parlament, Rada, Evropska komise, Soudni dvur a Ucetni dvur. Evropska rada (The Council of Ministers) je slozena z 15 ministru clenskych zemi. Zaseda minimalne jednou za sest mesicu a "poskytuje Unii nezbytne podnety pro jeji rozvoj a vymezuje jeji obecne politicke smerovani."

Evropska komise (The Commission) se sklada z 20 evropskych komisaru jmenovanych na dobu 5 let. (Vetsi staty Spolecenstvi- Francie, Nemecko, Spanelsko, Italie a Velka Britanie - maji ve Evropske komisi dva zastupce).

Komise ma tri funkce: iniciovat cinnost Spolecenstvi, zajistovat radne provadeni smluv a vytvaret komunitarni pravidla a programy. Evropsky parlament (The European Parliament) ma 626 clenu volenych kazdych pet let a je predstavitelem 373 milionu obcanu Unie.

Jeho hlavni funkce odpovidaji funkcim kterehokoli jineho parlamentu tvorit legislativu, sledovat a kontrolovat, jak se uziva vykonne moci. Nejdulezitejsi pravomoci Evropskeho parlamentu lze rozdelit do tri kategorii: zakonodarna pravomoc, rozpoctova pravomoc a kontrola exekutivy.

Soudni dvur (European Union Law and the Courts) je odpovedny za veskerou legislativu Spolecenstvi. Je slozen z 15 soudcu a 9 generalnich advokatu, kteri jsou zvoleni do funkce na 6 let s moznosti opetneho jmenovani. Sidli v Lucemburku. Posledni dulezitou instituci je Ucetni dvur (The Court of Auditors) slozen z 15 clenu, po jednom z kazdeho clenskeho statu, ma za ukol prezkoumavat ucetnictvi vsech prijmu a vydaju Spolecenstvi. Kontroluje take, zda vsechny prijmy dosly, zda vsechny vydaje byly ve shode s pravem a zda rozpoctove hospodareni bylo radne. Vsechny zminene instituce spolu vzajemne vytvareji Spolecenstvi, ktere se stane budoucnosti Evropy.

Jiz patnact zemi se pysni hvezdickou na vlajce EU a presto se mnozi obyvatele brani vydat svou puvodni narodnost a stat se Evropanem. "Transformace" z Belgicana, Francouze, Itala... atd na Evropana bude trvat prinejmensim nekolik generaci. Tento proces je jeden z hlavnich duvodu, proc nekteri obyvatele zavrhuji myslenku sjednoceni.

Evropa svou clenitosti a osobitosti kazde zeme pritahovala navstevniky z celeho sveta. Vytvorenim "druhych" Spojenych statu americkych na tomto kontinente se zda jako skorozniceni toho, co na tomto uzemi historie po staleti vybudovala. V pocatcich vzniku EU to byla prevazne snaha vlad vsech zemi, ktere si byly vedomy nutnosti sjednoceni. Obcane jednotlivych statu vetsinou nemohli nijak ovlivnit, zda jejich zeme ma ci nema usilovat o vstup do Unie.

V dnesni dobe pouze Dansko a Irsko poradaji referenda v pripade duleziteho rozhodnuti, jakym bylo napr. akceptovani jednotne meny Euro. Ostatni clenske staty cini sva rozhodnuti na vladni urovni a obcanum jednotlivych zemi nezbyva nic jineho nez prijmout myslenku spojene Evropy a stat se Evropanem. Povalecna Evropa koneckoncu nemela jinou sanci-krome vytvoreni Unie-pokud mela prezit v konkurenci se zbytkem sveta.

back <<