Moda ocima scenografky

ptal se: Jan Tyltyl
(Dalsi clanky od stejneho autora)

Daniela Klimesova se narodila 23.ledna 1979 v Plzni. Je studentkou katedry alternativniho a loutkoveho divadla DAMU - obor scenografie.

Spolupracovala na kostymech pro americky film "Afera s nahrdelnikem", ktery byl natacen letos v Praze. Jeji prvni prakticka zkusenost s divadelni tvorbou byl Festival poulicniho divadla poradany Ctiborem Turbou v ramci projektu "Praha 2000".

Think: Letos v lete jsi mela zajimavou zkusenost, muzes o tom rici neco blizsiho?

Daniela: Americane tocili u nas film z doby Francouzske revoluce. Slo o historicke kostymy, ktere byly dobove verne od spodniho pradla az nahoru. Pomahala jsem oblekat 300 lidi komparsu - oblekla jsem jednoho, a pak se kostym nechal schvalit. Byla to neocenitelna zkusenost.

Think: Obdobi Francouzske revoluce, to je jiste rada uniforem. Libi se ti nejake, myslim tim konkretni uniformy, treba zdravotnich sester?

Daniela: Nemam rada jakoukoliv uniformu, protoze nedava cloveku moznost svobodne se projevit. Oblekani beru jako vyjadreni osobnosti, ale neni v moci kazdeho, aby to dokazal, jsou lide, kteri potrebuji napovedet.

Think: A co ty, myslis si, ze dostatecne vyjadrujes svou osobnost oblekanim?

Daniela: Nebude to znit nafoukane?

Think: Nebude. Kdyz mluvis o svobode vyjadreni osobnosti, tak si za tim zrejme stojis, nebo ne?

Daniela: Rozhodne, stojim. Nejdrive zkousim vsechno na sobe a bavi me obcas poradit kamaradkam. Mam rada barvy, hodne barvy, barvy, barvy. Oblekam se podle nalady, takze kdyz jsem zrovna cela v cernem a mam cerveny satek, je to neco jineho nez kdyz jdu v bile a cerne.

Jinak se oblekam v lete, jinak na podzim. Ale neni to tak, ze si oblekam barvy, ktere jsou zrovna v mode. Je to proto, ze se v tom zrovna citim dobre. A kdyz se clovek citi dobre, tak i obleceni na nem vypada dobre.

Think: Myslis si , ze se lide podvoluji mode, jsou takove uniformni stadecko, napriklad modra kosile, zluta kravata rovna se uspesny kancelarsky podnikatel?

Daniela: Co si budeme povidat, kdyz nekoho vidis ve vinovem saku, tak si rovnou pomyslis: aha, pan podnikatel bez vkusu. Ale ta doba je snad uz za nami.

Think: Das na prvni dojem podle obleceni?

Daniela: Vim, ze je to spatne, ale asi ano. Ale prvni dojem se vzdycky meni. Asi by nemelo byt hlavni to, co ma clovek na sobe.

Think: Jsi schopna poznat podle obleceni, zda se jedna o cizince?

Daniela: Pozname to asi vsichni. Americany poznas vzdy. Vkusne obleceneho Americana jsem jeste nevidela.

Americti turiste, kteri jezdi do Prahy me alespon nepresvedcili o opaku. Naproti tomu jsem videla ceske turisty, kteri sli v Rime do Katedraly sv. Petra a Pavla v teplakach a pantoflich. To jsem si rikala, ze se mi to zda. Proste stadecko. Ale nechci porad kritizovat.

Think: Je rozdil mezi oblekanim lidi v Praze a v jinych ceskych mestech?

Daniela: Velke rozdily nejsou, ale mam dojem, ze v Praze je vetsi vyber. Lepsi prilezitost nejake obleceni uplatnit, nez jinde.

Think: Je Praha tolerantnejsi vuci oblekani?

Daniela: V Praze se citis svobodneji, at si ob-leknes cokoliv. Kdyz si neco extravagantniho obleknes v jinem meste, da se cekat, ze se na tebe budou vsichni divat. Je na tobe, zda to uneses. Ale i tady se mi stalo, ze kdyz jsem mela nabarvene vlasy, lide si v metru odsedali. Rikala jsem si, ze to neni mozne, vzdyt jsme ve 20., skoro 21. stoleti, svobodna zeme, ale mas jinou barvu vlasu a uz je to spatne.

Think: Napadlo te nekdy otevrit si nejaky boutique a navrhovat obleceni?

Daniela: Ale to me vzdycky zajimalo, jenze clovek si uvedomi, jaka je moda vlastne diktat, konvence. Je to hodne o penezich, masinerie, ktera te sezere, anebo ne. Ja se rada hezky oblekam, ale nikdy ne podle toho, co zrovna "frci". Nebavi me podvolovat se nejakemu diktatu, ktery vymysli nejaky pan navrhar, ktery si mysli, ze ma na to urcujici pravo.

Think: Co noseni kozesin a ochrana zvirat?

Daniela: Ja mam zviratka rada...

Think: Na sobe a nebo v prirode?

Daniela: Kozesina je krasna a luxusni vec. Ja mam kozich a neni pravy.

Think: Takze bys noseni kozesin zrusila?

Daniela: To zase ne, clovek v tom chodi odjakziva, stovky, tisice let. Je to spatny, ale vzdycky budou lidi, kteri budou chtit pravy kozich, uz jen proto, ze stoji spoustu penez. Vedle toho jsou lide, kteri se radi predvadi v kozichu, ac maji zviratka radi, ale jenom si treba neuvedomuji, ze na ten jejich kozich se jich muselo tricet zabit.

Think: Mas nekoho, nebo neco, u koho hledas inspiraci?

Daniela: Kdyz se mi neco libi, tak si to pamatuji, ale nevim, ze tohle je od konkretniho navrhare. Inspiraci hledam vsude kolem, treba v prirode se musi najit uplne vsechno.

Think: Co huleni, myslis si, ze je to moda, nebo nejake vyjadreni. Pohoda, nebo inspirace?

Daniela: Nekdo huli proto, ze huli jeho kamosi, aby se necitil menecenny. Nekdo, protoze je na tom zavisly, jiny se bez toho nedokaze uvolnit a nekdo, protoze si proste obcas zahuli. Mne to inspiruje, ale nerikam, ze bez huleni se neda pracovat. Je spatny, kdyz se pracuje jen na zaklade huleni.

Think: Souvisi s oblekanim sexualita?

Daniela: Otazka na telo. Myslim, ze souvisi. Vezmu-li si uz jenom to, ze zvirata jsou v ramci pohlavi ruzne zbarvena, aby samecek nalakal samicku, nedela clovek skoro to same?

Think: Ktera doba by se ti libila co do zpusobu oblekani?

Daniela: Mam rada rokoko, baroko, trosku dekadence, pokud clovek vidi, jak to fungovalo, ale nevim, jestli bych se chtela kazde rano hodinu a pul za neci asistence oblekat.Ale bylo to sexy, alespon na pohled, nevim jak to bylo pod tema satama. Pak mam hodne rada 30. leta, eleganci, 70.leta a taky Star Trek.

Think: Neni to v rozporu s temi uniformami, ktere jsi zavrhovala?

Daniela: To je pravda, ale mam rada science - fiction.

Think: Porizujes si neco v second handech, popripade pouzivas neco ze second handu ke sve praci?

Daniela: Second handy jsou bajecne.Ja mam rada haraburdi. Pro mou praci je to to nejlepsi, daji se zde najit fantasticke kousky. Mam sve oblibene.

Think: Jaky druh divadla mas rada?

Daniela: Mam rada pohybove divadlo, divadlo, kde se nemusi vubec mluvit. Take mam rada divadlo poulicni, u ktereho se neda predem pocitat s konkretni reakci. Pokazde to dopadne jinak.

Think: Proc studujes prave katedru alternativniho divadla a ne cinohru?

Daniela: Velka scenografie me nikdy nelakala, protoze mam pocit, ze mi nedava tolik moznosti svobodne se rozhodnout, co zrovna budu delat. Vim, ze pojmem "alternativni" se oznacuje ledacos, a mnohdy dokonce v pejorativnim smyslu. My muzeme na katedre alternativniho divadla zkusit opravdu vsechno, je to hodne na individualni domluve s pedagogem. Navic jako clovek z "alterny" se uplatnim i v cinohernim divadle.Ten, kdo je zvykly na velkou scenografii si tezko zkusi nejaky ulitly podnik, jako treba divadlo u rybnika. Ja mam pocit, ze by me to moc svazovalo, potrebuji mit svobodu rozhodnuti.

Think: Studujes tedy obor scenografie, chces se venovat spise scenografii, nebo kostymnimu designu?

Daniela: Myslim, ze je to hodne propojeno, ale kdyz se dela nejake predstaveni, ktere je objemnejsi, tak to neni v silach jednoho cloveka, aby kvalitne dokazal delat oboje. Ja nechci skoncit, jako vylozena kostymni vytvarnice. Je pro me dobre, zkusit si do nejake inscenace jenom kostymy a spolupracovat se scenografem, protoze ty veci se musi delat vzajemne. Musi to spolu hrat. Zaroven si chci zkusit jenom reseni samotneho prostoru. Zajima mne take kostym v ramci pohyboveho divadla, ktery zde ziskava zcela jinou roli a funkci.

Think: Co si myslis o nahote na jevisti?

Daniela: Mne nevadi. Nekdy vyjadri, co zadny kostym nedokaze. Je to ovsem vec, ktera je sporna pro spoustu lidi. Obcas starsi damy odchazeji z predstaveni, nebot to neunesou , ac to predstaveni je dobre.

Think: Jake predstaveni te posledni dobou inspirovalo?

Daniela: Byl to spise film, japonsky, a jmenoval se "Blizenci". Vytvarne se mi velice libil. Slo tam o kombinaci tradicniho zenskeho japonskeho kostymu s normalnim soucasnym odevem muzu. Japonska preciznost me jednoznacne odrovnala.

Think: Jake modni trendy cekas do budoucnosti, do satu zabudovane prehravace s mobilnim telefonem?

Daniela: Ja jsem mozna trosku staromodni. Moda se sice porad meni, ale soucasne se stale vraci k principum, ktere jsou stejne. Nosim moderni vec a k tomu si vezmu dvacet let starou cast satniku me matky. Nikdo to nepozna a ja se citim moc dobre. Nemam rada tyhle technicke vymozenosti. Ale jak vime, reklama je vsemocna, takze se da cekat, ze urcita cast lidi se tomuto prizpusobi.

Think: Jake plany mas v nejblizsi budoucnosti?

Daniela: Chystam modni prehlidku a manekynky budou kluci, takze se tesim. "Videla ceske turisty, kteri sli v Rime do Katedraly sv. Petra v teplakach a pantoflich. To jsem si rikala, ze se mi to zda. Proste stadecko. Ale nechci porad kritizovat."

back<<