Trest smrti Text: Tomas Slama (Dalsi clanky od stejneho autora) S rozvojem individualismu a postupnym prosazovanim nekdy diskutabilnich lidskych prav v poslednim stoleti, prisla na "porad dne" i otazka trestu smrti. Je to nehumanni, archaicka a prezita zalezitost, nebo je nutna a spolecnosti prospesna? I v nejvyspelejsich, casto sekularizovanych statech, se na trest smrti nazory znacne lisi. Na otazku, zda je vhodne ponechat trest smrti, se totiz neda jednoznacne odpovedet, at uz je pohled na vec utilitaristicky, ci opirajici se o nabozenske "predsudky". Vzdy bude dost lidi pro i proti. Je to otazka rozhodnuti vetsiny, nebot argumenty zadne ze stran zrejme nemuzou byt uplne vyvraceny, alespon v soucasne dobe ne.Trest smrti je nevratny krok, ponekud riskantni a mozna v dnesni dobe i zbytecny. Dnes mame dostatecne prostredky, jak jinak isolovat snad nenapravitelneho zlocince od zbytku spolecnosti. Nepochybuji o tom, ze kazdy vezen by dal prednost dozivoti pred trestem smrti. Vlastni zivot stoji v osobnim hodnotovem rebricku logicky vetsinou na prvnim, ci alespon na prednim miste. Ma vsak pachatel vzdy nezadatelne pravo na zivot? Nemene dulezitou je prece otazka principu trestu, trestu jako prosazeni spravedlnosti ve spolecnosti, jako jejiho ozdravneho prostredku. Je to take institucionalne jistene pravo spolecnosti, a zejmena pribuznych obeti, na odplatu. Tem trest dozivoti jiste nemusi ,,stacit", a to nejen kvuli riziku, ze se zlocinec muze dostat znovu na svobodu. Trest je nutny, vezeni neni jen prostredkem k naprave a prevychove, jak si mysli nekteri liberalove. Toto stanovisko zastavaji zejmena konservativne zamereni obcane. Dle jejich zkusenosti podepreneho nazoru je trest nutny proto, aby byla zachovana jedna z nejvyssich hodnot spolecnosti, spravedlnost. Nemelo by se prece zapominat, ze zlocinec neposkodil. Jednim z hlavnich argumentu odpurcu trestu smrti je definitivnost tohoto aktu a moznost nespravedlive popravy. Tato moznost vsak vetsinu zastancu trestu smrti neodradi. Argumentuji tim, ze se tento omyl stat nemuze a take zanedbatelnosti takovehoto rizika. Co je vsak horsi, byt nespravedlive odsouzen a popraven statem, nebo byt zabit uprchlym zlocincem? Na tuto otazku se samozrejme neda odpovedet jinak, nez subjektivne. Avsak je tu jeste jedno nezanedbatelne riziko. Byt je to malo pravdepodobne, existuje tu i moznost ohrozeni demokracie. Zavedenim trestu smrti davame statu prostredek, jak se zbavit nekterych nepohodlnych osob. V zajmu "statu" opravdu muze nekdy byt, aby se napriklad nektere informace, pro spolecnost a demokracii dulezite, nedostaly "ven". Jak je videt, tato uvaha, jako jakekoli jine uvahy o tomto problemu, se v lepsim pripade zmuze na pouhe shrnuti casto nevyvratitelnych argumentu obou stran. Striktni zastavani jedne pozice v tomto pripade vede k nelitostnemu fanatismu, byt casto z dobrych pohnutek. Nejvyssim meritkem, tj. meritkem vsech veci, je clovek a predevsim s ohledem na nej se mame drzet nekterych principu. Nalezt nejakou definitivni odpoved na otazku, zda zavest trest smrti, ci nikoli, neexistuje. Vzdy tu bude dostatek lidi presvedcenych o sve pravde, ale zadny vyssi soudce, ktery by rozsoudil tento spor, tu neni. Tim musi byt lide sami. back<<