Socha Text: Petra Sedinova (Dalsi clanky od stejneho autora) Pred mnoha lety se v malem mestecku narodilo dite, sudicky mu u kolebky prorokovaly: "Ty budes hledat vecnou lasku!" Jak divka rostla, mela nevyraznou tvar a pro sve okoli jako by vzduchem byla.Zila vnorena do snu a pohadek. Kdyz dospela do veku, kdy srdce zacne vyzvanet, zamilovala se do cerneho prince a ve sve vire v opravdovou lasku - darovala mu srdce sve. Ale on vahavec nepriznal by nikdy ze i jemu srdce pro ni zvoni. Odvratil se a rekl, co ze je mu po ni. I rozhodla se mila deva: ja verim. A cekat budu tak dlouho dokud sam svet bude. I vyslyseli nahore! A ted»u nas na dvore socha stoji. Jen jeji tvar zmenila se, bily kamen preje krase. Muzi v kazdem znameni podlehaji mameni, jeden v kazde generaci pro sochu ted srdce ztraci. A na jejim chladnem tele misto srdce jizva zeje. Z toho plyne pouceni ze vyhybat se lasce radno neni, pred osudem neuteces. Jen se marne svetem vleces. Snad odplata se stala princi ze si zvolil spatnou minci. A ted s kazdym zivotem hleda lasku za plotem. Kez pokorou to kouzlo zlomi a zacne se pribeh novy. back<<