CESTOPIS Temer zapomenuty raj Kazdy rok smeruji statisice ceskych turistu travit dovolenou na chorvatske pobrezi. Krome neoddiskutovatelnych prirodnich kras je tam ale take cekaji preplnene plaze a rok od roku vyssi ceny. Pritom jen o malo jizneji na navrat turistu zatim neprilis uspesne ceka prirodnimi krasami uchvatna republika Cerna Hora. Duvodu, proc se do kdysi hojne navstevovaneho cernohorskeho primori zahranicni turiste zatim nehrnou je nekolik. Cerna Hora po rozpadu Jugoslavie v roce 1992 uzavrela se Srbskem smlouvu o vytvoreni Svazove republiky Jugoslavie a v teto federaci pres silne odstredive tendence casti politickych stran dosud zustava. Turisticky ruch zde temer ustal po zacatku rady balkanskych valek na zacatku devadesatych let, zapadni turiste se teto oblasti logicky vyhybali take v dobe po bombardovani Jugoslavie letectvem NATO. Samotna oblast republiky Cerna Hora zustala nastesti valecnych utrap usetrena a tak nejvetsi materialni skody od durhe svetove valky utrpela pri velkem zemetreseni v roce 1979. V soucasne dobe je v Cerne Hore bezpecno, i kdyz nikdo nemuze rict, jak bude reagovat jugoslavska federalni vlada na pripadne vyhlaseni nezavislosti teto republiky. Letosni volby vyhraly jen tesnou vetsinou strany pozadujici vypsani referenda o vyhlaseni suverenity Cerne Hory, nemene hlasiti jsou ale take zastanci zachovani federace. Cerna Hora je prumyslove zaostala zeme, s minimem nerostneho bohatstvi a tak by vetsina zisku do statni pokladny po vyhlaseni samostatnosti plynula z turistickeho ruchu. Cernohorci dobre vi, ze k jeho rozvoji potrebuji mnoho veci, krome jedine: pripadne valky, ktera by jej mohla na dlouha leta naprosto zmrazit. Do Cerne Hory se pomalu zahranicni navstevnici zacinaji vracet, ale stale jeste osm az devet turistu, ktere na pobrezi potkate jsou sami Cernohorci, nebo Srbove. Tomu odpovidaji take cenove relace - zatimco ceny na chorvatskem pobrezi leckde uz prevysuji i zapadni standard, v Cerne Hore si vsech lakadel dosyta uzivat i cesky turista. Za vetsinu potravin, ubytovani a benzin zaplatite jeste mene nez u nas. Cernohorsky parlament si pred nekolika lety uzakonil "vlastni" menu - nemeckou marku, s jugoslavskym dinarem zde nepochodite. Kdyz se mistnich zeptate, jakou menu budou uzivat po skonceni platnosti nemecke marky s koncem letosniho roku, se samozrejmosti vam odpovi, ze vlada uz ma pripraven prechod na euro, menu, jejiz pouziti v zemich EU bruselska amdinistrativa podminuje splnenim rady narocnych ekonomickych ukazatelu. Za jednu marku v soucasnosti v Cerne Hore poridite kavu v baru na pobrezi, za puldruhe marky litr naturalu, za tri a pul marky lahev kvalitniho odrudoveho vina, za deset marek dobrou veceri v solidni restauraci. Ale take Cerna Hora ma sve oblasti, kde je i v soucasnosti uz o neco draz. Predevsim je to svetozname letovisko Svaty Stefan (srbsky Sveti Stefan), byvala malebna rybarska vesnicka na malem ostrove, dnes prebudovana na luxusni hotelovy komplex spojeny s pevninou pisecnou kosou s dvema cistymi piscitymi plazemi. Nemene lakave je Kotor v nejzazsim cipu Boky Kotorske, mesto s pristavem stesnane ve stredovekych hradbach. Primo nad Kotorem se zveda horsky masiv Lovcenu - sjezd malou horskou silnici z tisicimetrove nadmorske vysky primo k morske hladine patri k nwjvetsim zazitkum, ktere muze nabidnout celee se muzete setkat s byvalym nazvvem mesta Titograd) 150 000 obyv., mena: Nemecka marka pro vstup do zeme postaci platny cestovni pas, vizova povinnost pro obcany CR byla zrusena jak cernohorskou, tak nove take federalni jugoslavskou vladou z Ceske republiky lze do cerne Hory cestovat letecky, nebo individualne autem - pri druhe moznosti se priptavte na to, ze na vas celnici budou vyzadovat zaplaceni zelene karty pro uzemi Jugoslavie (30 nemeckych marek), bezna zelena karta platna v cele Evrope totiz v Jugoslavii neplati. Nejlepe se autem do Cerne Hory dopravite dvema trasami: pres Rakousko (Graz), Slovinsko (Maribor), az k chorvatskemu Zahrebu obe cesty vedou po stejne trase, potom lze vybirat ze dvou variant: kratsi a o neco dobrodruznejsi pres rozstrilenou Bosnu a Hercegovinu (Banja Luka - Jajce - Mostar - udoli Neretvy, take BiH zrusila pro obcany CR vizovou povinnost), nebo o neco delsi pres Karlovac, Plitvicka jezera, Knin, Split, Makarskou, u usti Neretvy na jadranskem pobrezi se obe cesty opet spojuji a nadale se jiz nechate vest jadranskou magistralou, ktera pokracuje pres celou Cernou Horu az k Albanii. Z CR najedete do Cerne Hory priblizne 1300-1400 km. back<<