NAZOR
EVROPA VE STINU TERORISMU

Text: Vlastimil Beranek
(Dalsi clanky od stejneho autora)

Svet je sokovan teroristickymi utoky na USA, strasidlo terorismu ale obchazi zapadni civilizaci vice nez puldruheho stoleti.

Zadna z minulych akci se sice rozmery sve tragedie ani zdaleka nepriblizila utokum na WTC a Pentagon, presto vlny teroristickych aktu mnohokrat desily obyvatele stareho kontinentu.

Teroriste, casto ovsem take nazyvani bojovniky za svobodu, zacali sve pumove atentaty, unosy a verejne popravy pachat uz v prubehu devatenacteho stoleti. V Rusku se o rozbiti samoderzavi teroristickou taktikou snazily organizace Puda a svoboda, nebo Narodni svoboda, proslulosti se dockala atentatnicka cinnost Michala Bakunina.

Nacionalni politiku za pomoci nasili a atentatu provadela na zacatku 20. stoleti v Srbsku dustojnicka organizace Sjednoceni nebo smrt, nazyvana nekdy take Cerna ruka, ktera uspesne provedla atentat na srbskeho krale Alexandra Obrenovice a ktere v minulosti take nekteri historici nespravne pripisovali provedeni sarajevskeho atentatu na naslednika trunu Ferdinanda d'Este (ve skutecnosti atentat pripravili prislusnici jine radikalni, i kdyz programove spriznene skupiny Mlada Bosna).

Jugoslavsky kral Alexandr I. Karadjodjevic podlehl atentatnickemu utoku makedonskeho teroristy spolu s tehdejsim franouzskym ministrem zahranici Barthouem.

Rada novych statnich celku vznikala prave za pouziti zastrasovaci teroristicke taktiky. Mezi nejznamejsi priklady patri extremisticka sionisticka organizace Irgun Zweileumi, ktera od roku 1937 bojovala na uzemi dnesniho Izraele nevybiravymi a zakernymi zpusoby proti Arabum a mistni britske sprave. Nejznamejsim cinem tzv.

Sternovych oddilu se stal pumovy utok na hotel King David v Jeruzaleme, kde v roce 1946 sidlil britsky stab - velitelem akce byl Menachen Begin, pozdejsi premier noveho statu Izrael a nositel Nobelovy ceny miru!

Prave obdobi tesne po druhe svetove valce je poznamenano znatelnym vzrustem teroristickych aktivit, provadenych predevsim proti "okupacnim" mocnostem, vedle jiz zminovaneho Izraele dochazelo k castym utokum na Kypru, v Africe a samozrejme take v ostatnich zemich Blizkeho Vychodu.

Z casovym odstupem je nutno priznat, ze teroristicka taktika casto sklizela uspech - prinejmensim drive nebo pozdeji donutila stranu, proti ktere byly utoky vedeny, zasednout k jednacimu stolu. Jasir Arafat si ve svych divokych "mladickych" letech ruce pospinil krvi nevinnych lidi, presto se po case stal politikem, se kterym rovnocenne jednala rada demokratickych vlad.

Terorismus jako zpusob boje proti okupacnim mocnostem a zamereny prave na symboly, nebo predstavitele teto moci se nevytratil, ale v sedmdesatych letech se zacali ve velkem meritku objevovat teroristicke skupiny, jejichz aktivita byla namirena proti politickym a spolecenskym strukturam vlastnich zemi.

Cily nadale byly osoby ztelesnujici statni zrizeni, cim dal casteji se obeti stavala "nezucastnena verejnost" - stavala se rukojmim, kterym teroriste vydirali stat.

Takovym prikladem je cinnost organizace ETA - Euskadi Ta Askatasuna, v prekladu Baskicka vlast a svoboda, ktera zapocala svou cinnost v roce 1975. Prislusnici ETA jednak utocili na predstavitele vladni spanelske moci, ale brzy take zacali podnikat utoky proti turistum a rusnym letoviskum - strach vyvolany mezi navstevniky Spanelska a jejich nasledny odliv mely donutit vladu s teroristy jednat. Baskicku byla priznana samosprava uz v roce 1980, utoky ETA vsak pokracuji dodnes.

Na prelomu sedesatych a sedmdesatych let se do hluboke vnitrostatni krize dostala Italie - levicove smyslejici studenti dokazali zradikalizovat spolecnost a ackoliv se jejich hnuti v roce 1969 podobne jako ve Francii rozpadlo do mnoha frakci a myslenkove ruznorodych smeru, jejich utopicky cil svrhnout stavajici poradky a system nasel odezvu ve spolecnosti. Jejich radikalismus byl sice pro vetsinu lidi neprijatelny, ale do znacne miry ovlivnil nasledne stavkove delnicke hnuti a rada jeho clenu se pozdeji angazovala v teroristickych Rudych brigadach.

Po utiseni revolucnich nalad zacatkem sedmdesatych let se v teto organizaci sdruzili ti jedinci, kteri se s tim neminili smirit a byli ochotni pouzit jakychkoliv prostredku, aby situaci zmenili.

Po boku byvalych zradikalizovanych studentu zde pusobila ruznoroda smes delnickych levicaku, maoistu, komunistu, ale dokonce militantnich katoliku. V roce 1972 podnikly Rude brigady prvni teroristicky akt - zatim jen symbolicky dvacetiminutovy unos sefa firmy SIT Siemens, nasledovaly vsak dalsi akce, unosy, pumove atentaty, vrazdy.

Promyslene teroristicke utoky mely vyvolat socialni neklid a ochromit chod Italie. Skutecne se v roce 1977 opet zradikalizovala cast studentstva, kteri obsadili rimskou univerzitu, na demonstracich se strilelo a v ulicich Bologny akce studentu rozhanely obrnene vozy.

Dalse rok vsak Rude brigady pripravily cele Italii sok - restanskodemokraticky leader Giulio Anreotti se chystal predstavit novou vladu, kdyz byl touto organizaci unesen jeho stranicky kolega Aldo Moro, jeden z nejoblibenejsich a nejkoncepcnejsich politiku tehdejsi Italie, ktery v zajmu zachovani politicke stability vyjednal kompromis s Komunistickou stranou, ktera tehdy ve volbach ziskala o pouhe 4 procenta hlasu mene nez krestansti demokrate.

Rude brigady postrileli eskortu Alda Mora, jeho samotneho unesly a po 54 dnech jeho vezneni a vydirani vlady jej popravili.

Republika teroristum neustoupila, ti se stali v ocich vetsiny obyvatelstva normalnimi vrahy a prestoze pokracovali v krutem vrazdeni a policie proti nim dlouhe roky nedokazala uspesne zakrocit (Rude brigady mely v letech 1978-1980 na svedomi zivoty 81 novinaru, univerzitnich profesoru, komunistu, ale take delniku), byly jejich snahy odsouzeny k zaniku.

Teroristickymi zpusoby se take uvedli nacionaliste z italske provincie Trento-Alto Adige, jehoz severni cast, Jizni Tyrolsko, s vetsinou nemecky mluviciho obyvatelstva pozadovala odtrzeni od Italie a nasledne pripojeni k Rakousku. Italii take sokoval krvavy pumovy utok na bolonskem nadrazi, pri kterem zahynulo na 55 lidi.

Obdobnym zpusobem jako v Italii se projevilo teroristicke hnuti take v Nemecku. Pote, co se studentske revolte z roku 1968 pres zduraznovani sounalezitosti s delnickym hnutim, nedostalo sirsi podpory verejnosti, zradikalizovani jedinci presli k teroristicke taktice.

Prave timto zpusobem vznikla skupina Rote Armee Fraktion (Frakce Rude Armady, RAF), zvana podle svych dvou nejznamejsich vudcu take skupina Baader-Meinhofova.

Na verejnosti se "predstavila" v roce 1968 zapalnymi utoky na obchodni domy, pozdeji pribyly pumove utoky na zarizeni policie a americke armady. Brzy se puvodni idealy RAF rozpustily v krvi a bezhlavem nasili. RAF disponovala pomerne propracovanou organizaci - prostredky na sve ciny ziskavala bankovnimi loupezemi, falesne doklady si jeji clenove ziskavali kradezemi razitek a nevyplnenych formularu na uradech.

Nemecke policii se podarilo oba vudce v roce 1972 dopadnout, ti ale bojovali i z poza mrizi - nabadali k dalsim utokum, drzeli protestni hladovku - jeden z vudcu, Huger Meins, na nasledky hladovky zemrel, hned vzapeti clenove RAF provedli uspesny atentat na predsedu Nejvyssiho berlinskeho soudu Guentera van Drenkmanna. Spriznene Hnuti 2. cervna uneslo predsedu berlinske CDU a vynutilo si propusteni peti veznenych teroristu.

Tehdejsi spolkovy kancler Schmidt timto porusil statopravne zasady a ustoupil teroristum. Vrazdeni neustavalo - v roce 1977 nejvice pozornosti vyvolal unos prezidenta Svazu zamestnavatelu Schleyera - teroriste opet podminili jeho osvobozeni propustenim svych jedenacti kolegu.

Soubezne uneslo palestinske komando letadlo s 91 pasazery do somalskeho Mogadisa a Nemecku dalo stejne ultimatum. Vlada tentokrat reagovala jinak nez pred peti lety. Letadlo osvobolila specialni jedotka GSG9, vzapeti byli vudci RAF Baader, Enslinngova a Raspe nalezeni mrtvi ve svych celach.

Policejni zprava mluvi o sebevrazde, dodnes vsak nikdo neobjasnil, jak se k nim do prisne strezenych cel dostaly strelne zbrane. Dalsiho dne byla nalezena mrtvola popraveneho prezidenta Svazu zamestnavatelu Schleyera. Aktivita RAF pokracovala pres znacne snahy statnich organu az do konce osmdesatych let.

Nikdo ze zadrzenych vudcu RAF nebyl pravomocne odsouzen, vsichni, vcetne Meinhofove spachali ve svych celach sebevrazdy. Na uzemi Nemecka, v dobe konani olympijskych her v Mnichove roku 1972, uskutecnila radikalni arabska teroristicka organizace Cerne zari unos clenu izraelske olympijske vypravy. Dva z nich zastrelili na miste, devet dalsich unesli a zabili behem nepovedene policejni akce na letisti Fuerstenfeldbrueck.

S terorismem je nedilne spjata nechvalne znama IRA - Irska republikanska amrada, jejiz pocatky spadaji do poloviny padesatych let 19. stoleti - tehdy v USA vznikla radikalni irska organizace Fenian Brotherhood, jejiz myslenky v roce 1919 oprasila nove vznikla strana Sinn Fein.

Nacionaliste zacali budovat ozbrojenou armadu a trestali kazdy pokus o kompromis - kdyz prvni velitel IRA Michael Collins podepsal v roce 1921 anglo-irskou smlouvu, byl obvinen ze zrady a zavrazden. Ve stejne dobe zacala IRA podnikat prvni ozbrojene utoky v Londyne.

IRA byla vzapeti irskou vladou postavena mimo zakon, coz na jeji fungovani nemelo prilisny vliv. V roce 1939 spachala serii pumovych atentatu v anglickych mestech, zamerenych proti civilistum. Znacnou podporu ji pritom vyjadrovala irska vystehovalecka lobby v USA.

Ve svych akcich neustala dodnes, prestoze se v sedmdesatych letech v ni objevily vnitrni rozpory a IRA se rozdelila na dve samostatne pusobici organizace. Uvezneni clenove IRA sami sebe povazovali za valecne zajatce, devet z nich napriklad zemrelo roku 1981 na nasledky hladovky, kterou si chteli vynutit status politickych veznu.

Nasili se ve vleklem sporu dopoustela i druha strana - severoirsti unioniste. Prestoze IRA je nadale ilegalni organizaci, s predstaviteli jejiho politickeho kridla Sinn Fein britska vlada jiz mnoho let vede politicka jednani. S vysledky, ktere jsou nam vsem dobre zname.

V pameti Cechu urcite utkvely dva teroristicke utoky v Praze z roku 1990 - tehdy vybuchly dve naloze v oblasti s velkou koncentraci lidi - na Staromestskem namesti a na hostivarske prehrade. Snad zazrakem ani jeden vybuch nikoho nezabil, policie po letech pripad odlozila bez vyjasneni, kdo za pumovymi atentaty stal.

back <<