Ondrej Brousek

ROZHOVOR
Ondrej Brousek


Text: Ondrej Skalicky
(Dalsi clanky od stejneho autora)


a Michael Kyselka
(Dalsi clanky od stejneho autora)

Foto: Jiri Roztocil


Ondrej uz ve svych 20 letech patri mezi lidi, ktere muzeme nazvat multifunkcnimi umelci.

Je hravy. Hraje v kapele, hraje na prknech, hraje ve filmu, hraje si na piano, hraje si s notami, hraje si se stetcem. Ale hlavne si na nic nehraje. Proto neni divu, ze jsme se pod zaminkou rozhovoru vloudili do jeho soukromi.

K nasemu prekvapeni jsme zjistili, ze jedine co potrebuje k praci, je notovy papir a tuzka, kterou dozajista vladne lepe nez vareckou, se kterou nas privital v jejich prostornem dome v prijemne klidne casti Prahy. Ale prestoze nas jeho tvorba zajimala vice nez vareni, ze slusnosti jsme se zeptali:

Think: Jee, to je nahoda, ty varis? Copak to bude?

Ondrej:
Gulas. Ale nesehnal jsem klizku, protoze ta je na gulas nejlepsi, tak jsem koupil predni hovezi...

Think: A ty umis varit tyhle veci?

Ondrej:
Ale me to zajima, porad neco noveho. Podlil jsem to pekne cernym pivem, ted to odlejvam, ale maso je porad jeste tvrdy.

Think: A mas kuchyn nebo studio, kde se ti dobre vari - tvori?

Ondrej
: Me se dela dobre tady, vzdycky v obyvaku, ale bohuzel tu mam moc nizky stul, takze me hrozne boli zada. To je asi tak jedina kuchyn co muzu nabidnout. Mam to takove prozaicke.

Think: Ale na cem si melodie prehravas?

Ondrej
: No na klaviru.

Think: Ty tvoris tak, ze slysis hotove veci?

Ondrej:
Tvorim u klaviru, vetsinou to cele slysim. Treba u jedne veci co tedka delam partituru, uz mam sestnact stranek, ted nacinam sedmnactou.

Think: Takze te lakaji velke veci?

Ondrej:
Docela jo. No to jsi videl uz v Besede, kde to vsechno zacalo. Byla to pocta jazzrocku 70. let, Stivinovi, Svobodovi a podobnym, protoze takovych veci se tu uz moc nedela. Ja jsem tomu tenkrat strasne propad a ted mam jeste daleko vetsi obzor. Pred dvema roky me to zasahlo velice silne. A tak jsem napsal partitural, co se tyce klasickych nastroju, tak tam byl smyccovy kvartet plus kontrabas. Trubka schazela, i kdyz jsem ji mel napsanou, ale nakonec jsme dobreho trumpetaka nesehnali...

Think: To byl jakej zazitek v Besede, co se tyce zkusenosti a tak?

Ondrej:
To byl uplnej zacatek s koncertama a se vsi slavou. Bylo to prijemne a naucil jsem se tam spoustu veci. To vis, predtim jen 3 roky v jedny kapele.
Ale byly to dobry casy, diky tomu jsem poznal Radima, se kterym jsem sice nedelal dlouho, ale vysledkem naseho pratelstvi byla Beseda.

Think: Vystudoval jsi konzervator?

Ondrej:
Herectvi. A na skladbu me nevzali, protoze jsem byl neporadnej na herectvi.

Think: Rekni nam hlavni veci na kterych pracujes, nebo ktere jsi ted dokoncil?

Ondrej:
Ja toho ted mel strasne moc. Ke konci sezony jsem mel v divadle premieru Thyl Ulenspiegel, kde hraji hlavni roli a jeste jsem k tomu aranzoval pisnicky, opravdu pro velky orchestr. Ja uz niz nepujdu, jakmile orchestr, tak filharmonici, protoze je to osvedceny a hlavne dobry, ja sam jsem byl prekvapen. 40 lidi to zahraje jak jeden clovek s plnym procitenim.

Romanovi (Holemu - pozn.red) jsem to poustel a ten byl uplne nadseny z toho zvuku a z toho, jak tech 40 minut hudby sfoukli za den a pul a to jsem jeste prudil, tohle musi byt rychleji a tohle pomaleji a tak... Taky jsme meli koncert ve velky Lucerne a vubec spousta koncertu. Je toho uz moc. Takze neustale dilemajestli zrusit koncert nebo predstaveni. Jeste ze nam schopneho manazera, Michala Hejnu, ktery to zvlada za me. Mam z kapely nejmin volnych dnu.

A taky jsem dodelal aranze k Malovanemu na skle, co se hralo v 70. letech jako bigbit, tak jsem udelal pro smyccovy orchestr. To bylo vlastne jedenact smyccu plus dva klarinety a hoboj. To mi taky dalo dost praci, 100 stranek partitury, vlastne hodina hudby. Potom jsem jeste delal Prelet nad kukaccim hnizdem do divadla.

 

Think: Dokazes delat na vice vecech najednou?

Ondrej:
No, vlastne jo.

Think: A nestane se ti, ze neco rozdelas a pak ti to najednou protece mezi prsty a zmizi?

Ondrej:
Ja myslim, ze se to jeste nestalo... Stalo, protoze jsem napsal partituru k muzikalu, nebo vlastne udelal pet pisnicek k muzikalu Nevesta. Takze partituru mam hotovou, party jsou hotovy, ale proste se to nenahralo, mam to cele pripravene, takze az budou penize. Klidne bych si to nahral sam s nejakym orchestrem, delal jsem to primo pro to predstaveni, pocital jsem,
ze se to bude hrat, ale pak z toho seslo.

Think: Jaky je rozdil mezi prkny divadelnimi a muzikantskymi?

Ondrej:
Trema je vsude stejna a zalezi hodne na lidech - spoluhrajicich i publiku, jehoz promennost kazdym dnem je citelna obzvlaste na divadle. Kapelu lide prijimaji spontanneji, na divadle se zase citim vice spoutany, i kdyz to pouto je podobne. A jak v kapele, tak i na divadle je skoda, kdyz nekdo vycniva, at je to pri sole nebo treba v dialogu.

Think: Jaky mas vztah k akusticke risi a te synteticke?

Ondrej:
Ja jsem stale proti tomu, i kdyz Roman uz me taky nahlodava syntakama, ale jsem porad pro ty zive nastroje.

Think: Takze ty se vyhybas elektronice?

Ondrej:
No tak kdyz mam prilezitost delat treba v tom divadle, tak na co syntaky, nebo kdyz mam prilezitost pracovat s orchestrem nebo znam zivy muzikanty, tak se da udelat hodne barev. Ale nevadi mi to, ted mi kamarad z divadla, mladej kluk jako ja, taky z konzervatore, varhanik, pujcil LTJ Buckema a tak, treba Four Heroes me prekvapili, vyborna vec. A kdyby mi rekli, at udelam nejakou reklamu, tak na drumboxu treba neco uplacam.

Think: A delas reklamy?

Ondrej:
Ne. Zatim nebyla prilezitost. Honza Hrebejk me oslovil, abych mu udelal hudbu na Studentskou pecet, jak tam je ten malej a velkej chlapek, a tak k tomu jsem puvodne nahral 6 regtajmu. Tak jsem za den nahral 6 mych melodii, jenom cisty pianovy zvuk, obcas jsem tam pridal tubu.

To jsem jim vsechno odnes, rekli mi ze je to vyborny, ze by to chteli, ale asi producenti ne, a dali tam nakonec ruzoveho pantera nebo neco, me to uplne nasralo, kdyz jsem to pak videl.

Think: Inspiruje te poloha tohohle domu nekdy, treba k vytvoreni melodie?
Ondrej: Ja to tak nemam spojeny, to spis v puberte na skole z holek. Treba telefonni cislo Klary Issovy, kdyz 1-8 je oktava, 9 a 0 je decima a takhle jsem udelal melodii.

Think: Dojme te hudba?

Ondrej:
Jo, to jo. To je zase o tech emocich, zase o tom pocitu. A ten ja asi mam tak odjakziva, ze o tom nepremyslim. Vlastne neexistuje muzika, aby to pro me nebyl nejaky pocit. Uz to takhle mam od malicka. Tata mi poustel vaznou hudbu a vypravel mi podle toho pohadky. To me hodne ovlivnilo.

Think: Pobavilo te nekdy neco, co jsi si o sobe precetl?

Ondrej:
Vybornou recenzi na Monkey Bussines, co jsme se nasmali, kterou napsali v nejakym hardcorovym casaku, kde bylo: "Skvele nahrane kytary a skvele odzpivane, skvele zahrane, perfektni dilo...

Ale co vic? Proste nam to nic neprinasi." Sjeli to, ale nemohli tam nic najit, porad tam neco hledali: "David Williams nahral rytmicky presnou kytaru, perfektni zvuk, ale co vic? Preslazene..."

Think: A jaka je aktivita Monkey Bussines?

Ondrej:
Nahravame ted novou desku (interview z leta, pozn.red.), byli jsme nahravat v Karline s Fredem Wesleym dechy do novych pisnicek, on uz neco nahral hned, tri veci a zadarmo, uplnej blazen.

Think: Je lepsi zpivat v cestine nebo v anglictine?

Ondrej:
My jsme hrozne chteli zpivat cesky, ale to je tak tezky na kazdou pisnicku vymyslet ceskej text. Pomahali nam s tim lidi a neslo to. Kdyz jsme chteli dobry vtipny text, ironickej treba, aby to nebylo lasko miluji te, tak to bohuzel znelo jak Tezkej Pokondr. I kdyz to melo dobrej spodek, tak se to vzdycky tim textem zabilo.

Think: Kdyz je ti blbe, pomaha ti hudba?

Ondrej:
Spis na ni nemam chut. Je fajn, kdyz si muzu vybrat co chci, ale nekdy jsou fakt chvile, kdy chci ticho, prochazku nebo neco. A nebo si tady v klidu potichu psat.

Think: Co muzes poslouchat porad?

Ondrej:
Treba Redhoty.

Think: To me napada, libi se ti jejich prazsky revival?

Ondrej:
Ted jsem o tom mluvil s klukama. Byl jsem se podivat pred casem
na jejich koncertu v Rock Cafe a bylo tam dost precpano, fronty strasny, tak jsem jen nahlidl do toho salu, zrovna zacali hrat neco slavnyho od nich, ono je teda vsechno slavny, lidi rvali, proste uplny nadseni, ale to preci neni kvuli nim, ale kvuli Redhotum. To me na tech revivalech tak neskutecne vadi, ze oni si to snad ani neuvedomuji. Ted jsme byli nekde na koncerte, kde lidi rvali taky takhle, ale na nase vlastni pisnicky.

Think: Jak vidis moznosti kapel, ktere nejsou z Prahy?

Ondrej:
No je to tezsi, tady je tech klubu prece jen vic, nez kdekoliv jinde. Ale maji moznost, vsechno je to o kontaktech.

Think: Doporucoval bys jim premistit se do Prahy, aby meli moznost se prosadit?

Ondrej:
Asi jo, tady je vic vlivnych lidi. Nebo se dostat nekam pryc, mit znameho v Amsterdamu, to je jedno.

Think: Tak diky za zpoved.

back<

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Custom Search
 
 

 

NAVIGATION

| Bars & Pubs |

| Book Reviews |

| Cafes |

| Nightclubs |

| Movie Reviews |

| Music Reviews |

| Restaurants |

| Shops & Stuff |

| Website Reviews |

 

| About Us | Contact Us |

| Home THINK MAGAZINE |

Copyright where applicable;
Inkybrain Media Ventures Pte Ltd
The Best Website in the World