Ewan se narodil v malém skotském venkovském městečku Crieffu, kde i vyrůstal. V současné době žije v Londýně, je ženatý s o několik let starší francouzskou designérkou Eve Mouvrakis. Mají spolu tříletou dceru Claru Mathildu.

V současnosti Ewana můžeme mimo jiné vidět v glam rockovém memoriálu režiséra Todda Haynese Sametová extáze, kde představuje amerického protopunkera Curta Wilda. Je to trochu zastřená verze Iggy Popa. Sám zároveň zpívái všechny Wildovy skladby.

Je to Ewanovo zatím nejvýraznější převtělení a dokonale se vypořádává s celou hořkostí, která jím hranou postavu obestírá. Ewanův výkon je ohromující, možná je to díky tomu, že na rozdíl od svých mnohých kariéristicky založených podbízivých kolegů, neumísťuje slovo „hraní" ve svém listě priorit až na poslední řádku

HELE: Snil jsi někdy o tom, že se staneš rockovou hvězdou?

EWAN: Vždycky. Sametová extáze mi dala šanci to dostat z těla ven. Ale samozřejmě, že to nevyšlo. Myslel jsem si, že to ze mne vyžene všechny rock'n 'rollové démony, ale naopak, vniklo jich do mě ještě víc.

HELE: Co jsi věděl o glam rocku?

EWAN: Narodil jsem se v roce '71, takže si matně pamatuju jenom konec 70.let. Neměl jsem ponětí, co je to za svět a ta muzika se mi moc nelíbila. Vlastně se mi nijak zvlášť nelíbí ani teď, kromě Iggyho Popa. Myslím, že ten zvuk byl typický pro ono období, ale ke mně to nijak neproniklo. Také jsem nechápal, proč si na sebe navlékají všechno to divné šatstvo. Rozhodně jsem neposlouchal hodiny a hodiny glam rock, abych se do toho dostal.

HELE: Řekl ti Todd Haynes (režisér Sametové extáze, pozn. red.) rovnou, že role Curta Wilda a Briana Sladea (Jonathan Rhys Mezers) byly inspirovány postavami Iggyho Popa a Davida Bowieho nebo to nechal na tobě, aby sis na to přišel sám?

EWAN: Nemám ponětí, jestli je ten milostný příběh jejich příběhem nebo ne. Mluvíme-li o britské glam rockové superstar, je jasné, kde je Brian Slade. Curt je sestaven z různých amerických rockových hvězd, jeho postava je obecnější. Nic z toho nebylo tajemstvím.

HELE: Jak dalece jsi vědomě hrál Curta jako Iggyho?

EWAN: To, jak jsem vypadal, dlouhé odbarvené blonďaté vlasy, a co jsem na jevišti dělal, to byl určitě Iggy. Díval jsem se na záznamy z jeho představení, abych do sebe dostal to jeho šílený fyzično a taky ten skřípavej roztřesenej rock'n 'rollovej hlas.

Jak se to píše ve scénáři, Curt musí přijít jako velký třesk, když ho Brian Slade vidí poprvé. Po několika zkouškách mi plíce vylézaly ven z těla a když jsme měli dělat první záběr, bál jsem se, že to nezmáknu, že nejsem dost fit. Ale jakmile začala běžet kamera, přestal jsem se bát, to šílenství prostě začalo. Ze sledování Iggy Popa jsem vycítil, do jakého stavu se dostal. Je to pocit, jako když máš něco uvnitř těla a potřebuješ to vytřást ven. A když sebou praští na zem, ani si toho nevšimne, vstane a pokračuje. Přesně tak jsem to taky cítil.

HELE: Připadá ti, že se ocitneš v jiném prostoru?

EWAN: Jo, úplně jsem se v něm ztratil. Vůbec jsem nevěděl, co se děje. Pak někdo zařval: "Střih" a já jsem se zmohl jenom na to říci: „Páni!" Nikdy v životě nezapomenu, jak jsem se cítil.

HELE: Iggy se na jevišti střihnul nůžkama, rozbil si mikrofonem zuby a taky se šuškalo o kouření ptáků. Jak daleko myslíš, že jsi schopen ve filmu zajít?

EWAN: On měl pořád ptáka venku. Myslím, že na něj byl velmi pyšný. Já jsem taky docela pyšný na toho svého. Dává mi to smysl, že ho pořád vytahoval. Když jsem to dělal já, bylo okolo jenom 400 lidí z komparzu. Byla to o něčem jiném. Ale stát tam s kalhotama spouštěnýma ke kotníkům... Něco na tom je. Nevím proč, ale vůbec to nebylo mimo mísu. Ve skutečnosti to byl velmi silný pocit. Ve scénáři Todd napsal, že se Curt otáčí dokola a oslňuje diváky. Iggy Pop při té akci nehnutě stál, zíral do publika, ruce podél těla a pak se začal kroutit v bocích, až mu kalhoty spadly dolů. Chtěl jsem to taky tak udělat, ale skončil jsem tím, že jsem vytáhl svého ptáčka a strčil hlavu mezi kolena. Nevěděl jsem, co se stane a kameramani už vůbec ne. Nikdy nezapomenu na jejich obličeje, když jsme to dělali poprvé.

HELE: Jak se díváš na to, co chce film sdělit o sexualitě?

EWAN: Je to o svobodě, ne? O tom být sám sebou a o tom být víc než sám sebou a jít si za tím. Ale film ukazuje zhýralce a sobce a zanechává vám sucho v ústech, protože tolik lidí skončilo mrtvých, vyřízených, nešťastných nebo ztracených. Viděl jsem dokumentární film o fotografce Nan Goldin, která fotila newyorkskou homosexuální scénu v 70. a 80.letech. Říkala, že musí dělat fotky, protože by si nepamatovala, kde byla a že fotky jí slouží jako obrazová paměť. Pak, když se objevil AIDS, její fotky se změnily ze záběrů plných masivní šťastné energie na vzpomínky na umírající přátele. Svým způsobem je Sametová extáze podobná. Pořád nechápu, proč jsou lidé tak odmítaví, pokud jde o vyprávění o 70.letech. Co se děje, že od toho tak utíkáme? Podívejte se na film s Ziggy Stardustem na jevišti. Jak tu může být nějaká pochybnost o tom, o jakou image se David Bowie pokoušel? Proč se za to teď stydět?

HELE: Bowie se vždycky svým způsobem zmítal mezi kategoriemi, chtěl být nezařaditelný. Je na to příliš chytrý. Podezírám ho, že chce představovat nějaké tajemství. Proto v roce 1973 zabil Ziggyho na jevišti. Ziggy se stal parodií sebe sama, což se přesně stalo Brianovi Sladeovi v Sametové extázi. Film o Ziggym, který Bowie plánuje, by tomu všemu mohl samozřejmě protřečit.

EWAN: Chystá se hrát Ziggyho sám? (Smích) To by mohlo být sakra divné. Měl by to být nějaký nový chlapík.

HELE: Slyšel jsem, že natáčení Sametové extáze byla těžká dřina.

EWAN: Dělal jsem na tom jenom čtyři týdny a jsem tomu rád. Mohlo by se mi to s tou rockovou hvězdou vymknout z rukou. Šíleně moc jsme pracovali, neuvěřitelný počet hodin. Natáčení filmů probíhá tímhle způsobem čím dál častěji. Pohrdal jsem celým štábem. Zacházeli s námi jako s hovnem. Nalevo, napravo. Ale dokončený film skutečně funguje. Vždycky se při natáčení nemusíš cítit růžově. Udělat dobrý film může být děsně těžká práce provázená frustrací. Ale já jsem vždycky měl a mám rád věci, které jsou v pohodě a zapomínám, že to vlastně nakonec vůbec není to hlavní.

back<<