Welcome to Think Magazine!

TV Nova - K čemu Parlament?
Pin It

TV Nova se ve svých pocátcích tvárila jako nevinné díte, které rozdává zábavu. Stalo se, ze se vetšina obcanu této zeme zahledela do televize natolik, ze jsme prokoukali roky, behem kterých z TV Nova pomalu vyrostlo monstrum a z jejího reditele Vladimíra Zelezného Frankenstain.

Od samého zacátku byla Nova predurcena stát se továrnou na peníze, pricemz v roce 1997 sledovalo Novu neco okolo 70ti procent všech diváku. Není tedy divu, ze Vladimíru Zeleznému nestacilo být pouhým reditelem, kdyz se nabízela moznost ovládnout celou spolecnost. Tak se také stalo a Nova skoncila v rukou zahranicní firmy.

Zdá se, ze tento fakt nikoho nezajímá, stát, parlament, politické strany, tisk, verejnost. Jen málo nezávislých zurnalistu sleduje události, pri kterých se ceská spolecnost nechala nestydate orvat o milióny dolaru, pricemz ceský tisk by mohl být oznacen za jednoho z viníku soucasné situace, nebot se po celé roky chová jako rota partyzánu...a nepoví a nepoví....

Strucná historie projektu, tak, jak ji popisuje redaktor internetových Britských Listu, Jan Culík: „Celý projekt zacal v roce 1992, ješte pred rozpadem ČSFD. Návrh pro zacátek vysílání nové komercní stanice byl pripraven peti Cechy a Slováky, jeden z nich, Petr Huncík se jednou setkal s americanem, který si prál zalozit komercní televizní stanici ve východní Evrope.

Tím americanem byl Mark Palmer, bývalý velvyslanec USA v Madarsku. Pres nej se petice Cechu a Slováku dostala pozdeji do styku s americkým bilionárem Ronaldem Lauderem, který je jedním z dedicu kosmetického impéria Esteé Lauder. Petice Cechu a Slováku zalozila konsocrium CET 21, Central European Television for the 21st Century. Projekt této nové komercní televizní stanice v Ceské republice byl znacne idealistický.

V originálním návrhu CET 21 se mluvilo o tom, ze stanice bude usilovat o prekonání sociálních a kulturních rozdílu mezi lidmi, bude diváky vzdelávat k toleranci a k respektu pro odlišné názory, a bude se pokoušet o zlepšení vztahu verejnosti k národostním menšinám. V méne atraktivní case pak mela CET 21 vysílat spotrebitelsko-poradní programy, programy Open University a porady o zivotním prostredí, kulturní a regionální programy.

Na bázi tohoto návrhu byla na zacátku roku 1993 konsorciu CET 21 udelena celoplošná vysílací licence. Významným faktem je, ze narozdíl od Velké Británie, kde jsou licence pro komercní stanice prodávány vládoou v drazbách tomu, kdo nabízí nejvíce. U nás ceská Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dala licenci skupine CET 21 zdarma. CET 21 podepsala kontrakt, ve kterém bylo stanoveno 31 podmínek, které mely zajistit relativne vysokou kvalitu vysílání. Tyto podmínky byly vytvoreny podle Britského modelu."

Co se opravdu stalo?

„Poté, co CET 21 obdrzela televizní vysílací licenci, petice clenu consorcia prizvala ke spolupráci šestého cloveka, Vladimíra Zelezného, který umel dobre anglicky a dovedl jednat se zahranicními partnery. Šest clenu konsorcia CET 21 si tak rozdelilo akcie nové skupiny rovným dílem, kazdý dostal asi 17 procent.

V cervnu roku 1993 byla do obchodního rejstríku zaregistrována nová televizní stanice, CNTS (Ceská nezávislá televizní stanice - NOVA). Její základní kapitál byl 400 milionu korun. Tyto peníze byly slozeny Ceskou poritelnou jako pujcka. CME patrilo 66 procent akcií, státem vlastnené Ceské sporitelne pripadlo 22 procent a cena televizní licence, drzené CET 21 a udelené zdarma, prestavovala 12 procent akcií, coz je asi jeden milion liber. Do hry nyní vstupuje Ronald Lauder, jehoz spolecnost CME (Central Media Enterprises) se rozhodla, ze spolu s jinou spolecností, Ceskou sporitelnou, koupí nejaké akcie CET 21. V roce 1995 pak koupili 2,5 procent akcií od jednoho ze clenu kosorcia, Fedora Gála, a to za cenu jednoho milionu korun.

Tady zduraznuji, toto se stalo dva roky po udelení licence, která byla konsorciu CET 21 udelena zdarma. Ronald Lauder nevlozil do zalození televizní stanice vubec zádné peníze, on si je pujcil v Ceské republice. Kdyz zacala TV NOVA v únoru 1994 vysílat, zjistilo se, ze její programové zamerení má jen málo spolecného s originálním projektem, který byl odsouhlasen Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Z NOVY se vyklubala tabloidní televize s primárním zamerením na akcní filmy, sex, násilí.

Tato predtím nepoznaná dieta mela okamzitý úspech. Stanice zacala pritahovat az 70 procent televizních diváku v celé zemi. Za první polovinu roku 1995 utrzila NOVA zisky v hodnote dvaceti milionu dolaru. Celkove, CME vydelala 13,5 milionu dolaru na dividendách NOVY v prvních dvou letech její existence. V prvních devíti mesících roku 1996 TV NOVA vydelala 70 milionu dolaru hrubého. V té samé casové dobe byly provozní výdaje NOVY 6 milionu dolaru."

Jednou z dulezitých postav celé causy je bezpochyby Vladimír Zelezný. I na jeho hlavu padá kritika, která, podle následujících informací, se zdá být oprávnená. Liberální novela zákona o televizním vysílání, která vešla v platnost 1.1.1996, pozadovala, aby byla vetšina podmínek originální licence zrušena, vcetne té nejdulezitejší, podmínky 17, který dávala Rade pro rozhlasové a televizní vysílání právo vetovat všechny majetkové zmeny v Nove.

Tato klícová podmínka byla Radou pro rozhlasové a televizní vysílání zrušena ješte pred prvním lednem 1996. Toto umoznilo spolecnosti CME rozhodit síte na zbývající akcie puvodních clenu consorcia CET 21, pricemz došlo k sérii podivných obchodu. CME uz v té dobe mela majoritní podíl v NOVE, ale musela ješte získat majoritní podíl v CET 21, nebot clenové konsorcia meli právo vrátit vysílací licenci zpet do rukou ceské vlády.

A také, ponevadz NOVA je licencí k tisku penez, CME se zajímá o co nejvetší pocet akcií, aby se maximálne zvýšily zisky. Dne 1.cervna 1996 Vladimír Zelezný podepsal dohodu se čyrmi z peti originálních clenu konsorcia CET 21, podle které koupil 5,2 procenta ze 12 procent které oni vlastnili. Tímto získal 60ti procentní prevahu v CET 21. Na tento obchod Zelezný obdrzel pujcku 4,7 milionu dolaru od CME. V srpnu CME koupila 22 procent akcií NOVY od Ceské sporitelny.

CME zatím získala více nez 93 procent všech akcií NOVY a stala se extrémne velkou silou na ceské politické scéne.

Petr Štepánek, clen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání k tomu ríká: „Je naprosto bezprecedentní v evropském kontextu, aby zahranicní spolecnost mela 93 procentní podíl v hlavním celoplošném vysílání, tak, jako se stalo v Ceské republice." Petr Štepánek je jedním z mála tech, kterí nesou prímou zodpovednost za dnešní situaci, a aktivne se zapojili do boje proti nekalým a nedemokratickým praktikám CME a Vladimíra Zelezného.

V Lidových novinách zverejnil dne 30.1.1997 clánek, ve kterém pohlízí na majetkové pomery médií v okolních zemích: „V západoevropských zemích se povolený limit zahranicní úcasti pohybuje okolo 25 procent, v sousedním Polsku mají 33 procent. V USA muze vysílací licenci získat pouze americký obcan. Mluvíme zde o licenci na vysílání v tzv. Kmitočové síti, coz je pohádkove výdelecný podnik, tudíz rozumné státy si prostredničvím limitu zahranicní úcasti hlídají, kam a v jaké míre z toho podniku záhy peníze potecou, zda do kapes cizích, ci domácích firem."

Pozadovány jsou také jisté kvalitativní a programové standardy a záruky poskytování objektivních a vyvázených informací.

Nehlede na to, ze vysílací licence mela být vydrazena. To je praktika uzívaná hlavne ve Velké Británii, kde se tak ciní jiz od roku 1955. Proc se tak nestalo I u nás, proc stát rozdává své mediální bohatství zdarma?

K tomuto prinesl zajímavý komentár Aleš Bulír z Alexandrie: „O televizní licenci se ucházelo okolo 20 zadatelu, z nihz rada navrhovala laciné komercní vysílání (tedy to, co dnes TV NOVA delá) a za pridelení licence byla ochotna zaplatit." Financním poradcem nekolika tehdejších zadatelu byl bankér Ondrej Jonáš, který bojoval za regulérní aukci a který odhadoval drazební hodnotu licence na asi 100 - 300 milionu dolaru:

„Neznámá a financne nepríliš silná NOVA zvítezila díky tomu, ze nejlépe odhadla nálady v Rade a vedle slibu o programech do svého cela prosadila nekolik „disidentských" sociologu jako záruku kvality." Cenu firmy podle Jonášova odhadu lze propocítat trzní hodnotu licence na 150miliard Kc neboli 500 milionu dolaru."

Práve toto byla jedna z klícových situací, ve které stát umoznil tomu, c cehoz se nakonec vyvinul mediální monopol jedné spolecnosti. Moudrí politikové zabranují vzniku monopolu. Monopoly totiz ochromují rádné fungování trzního prostredí. Ovládne-li významnou cást sektoru sdelovacích prostredku jediná firma, je to na úkor pluralismu a ohrozuje to demokracii. To se pak projevuje nezmernou drzostí, jakou projevuje pri zneuzívání televizní stanice CET 21 práve Vladimír Zelezný. Na soucasnou situaci se snad nejplépe hodí prirovnání Jana Culíka: „Preneste si situaci NOVY pro názornost do nejaké jiné zeme.

Predstavte si napríklad, ze by v celých Spojených státech mela na televizním trhu sedmdesátiprocentní sledovanost jediná komercní stanice. 93 procent jejich akcií by vlastnil rekneme nemecký nebo japonský podnik registrovaný na Bermudách a její reditel by na obrazovce systematicky nadával konkurencním výborem pro sdelovací prostredky. Myslíte, ze by se to americkému Kongresu líbilo? Rada pro rozhlasové a televizní vysílání neríká nic více, ale také nic méne, nez ze bychom meli mít právní normy a čít zvyklosti, jez jsou zcela bezné v civilizovaných demokratických zemích."

Podívejme se ted blíze na Vladimíra Zelezného:
„Vladimír Zelezný zneuzívá v TV NOVA vysílací licence skupiny CET 21 k nepokrytému prosalzování svch podnikatelských zájmu a zájmu firmy CME, a to nejen ve svém poradu Volejte rediteli, ale I ve zpravodajském vysílání. Porušuje tak zákon o rozhlasovém a televizním vysílání CR, který vyzaduje, aby bylo televizní vysílání objektivní a nestranné. Pokud nemusí Vladimír Zelezný dodrzovat zákony , není divu, ze se jeho mocné televize, kterou sleduje 70 procent ceské poulace, mnozí ceští poslanci a politikové bojí.

Jaká je to ale demokracie, v níz mám moznost ovlivnovat politickou agendu ku prospechu svých podnikatelských zájmu prímo svým vysíláním jediná silná soukromá televizní stanice vlastnená v zahranici?" Ptá se Jan Culík. Nakonec se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání odhodlala podat na TV NOVA zalobu pro porušování novela zákona o televizních vysílání, takze soudce shodil celou causu ze stolu.

V demokratické spolecnosti se tento cin zdá být naprosto nepochopitelným. V Lidových novinách vyšla dne 31.1.1997 glosa F. Kostlana: „Na výhrady k Nove reaguje Zelezný v poradu Volejte rediteli. Nova však uz nedává moznost reakce tem, o nihz zde Zelezný hovoril. Ne vzdy se tento postup shoduje se znením zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který vyzaduje objektivní a vyvázené informace nezbytné pro svobodné vytvárení názoru. Skutecnost, ze si Zelezný ve svém poradu dovolil nazvat Petra Štepánka tajtrlikem, navíc svedcí o jeho aroganci, která plyne z pocitu beztrestnosti.

Reditel Novy na svou stredecní prednášku pozval vybrané novináre (rozumej ty ,terí Novu nepomlouvají), nevpustil na ni novináre zneprátelené (Časopis Týden, deník Práce). Ani v poradu Volejte rediteli, ani zde Zelezný nemusí celit dotazum, které vy eventuálne mohly být nepríjemné.

Napríklad: Jak je mozné, pane rediteli, ze ve svém poradu jednostranne komentujete tu a tu konkrétní zálezitost a druhá strana nemá moznost vašim divákum sdelit svuj názor?

Nebo: Povazujete urázku místoprededy rady za neco slucujícího se s etikou? Jinými slovy: Otevrenost, s níz Zelezný hájí Novu proti demagogickým útokum, nahrazuje v tomto prípade reditel Novy selekcí novináru. Dockáme se k tomuto tématu tiskové konference, na níz budou mít prístup všichni?"

Vladimír Zelezný k tomu nabízí svuj vlastní názor (rozumej názor TV NOVA, se 70ti procenty diváku v zádech), tak jak jej pronesl v poradu Volejte rediteli ze dne 1.2.1997:

Zelezný:
„No ten porad (Volejte rediteli) zatím bezí, já budu díl odpovídat otevrene na vaše dotazy, protoze je to mé právo, je to právo svobody slova také, a nárky za to, ze kdyz já reknu svuj názor zde, ze by zde mel hned také sedet nekdo jiný, o nemz mluvím a mít stejnou moznost, nebo nekdy jindy, stejnou moznost odpovedet, je absurdní. Nedeje se to nikde na svete, v zádné televizi, v zádné zemi, té nejsvobodnejší, protoze to proste nejde. U osobnostního poradu a u poradu, který má charakter...ted pouziju cizí slovo, me nenapadá zádné ceské, ale toto je porad, který spadá do kategorie self-promotion, jakési sebereklamy kazdé televize. Ona informuje o programu, ona informuje o svých problémech, o svém postavení, o tom, zda bude vysílat, zda ji vubec povolí vysílání a tak dále. To je bezný porad, který mají všechny televize na svete, vydávat to za neco zvláštního je absurdní, dokonce není ani zvláštní, ze odpovídá reditel, muzeme dodat mnoho príkladu."

Hejcman:
„ Britská ITC (Independent Television commission) má na starosti kontrolovat vysílání britských televizních stanic a v prípade, ze se vyskytne výhrada k vysílání, má kdokoli moznost podat podnet ITC, která tuto výhradu prošetrí a pokud ji shledá oprávnenou, je televizní stanice POVINNA v adekvátní vysílací cas rozhodnutí ITC zverejnit. Pan Zelezný sice muze tvrdit, ze „kdyz on rekne svuj názor je absurdní, ze by tam mel sedet nekdo jiný a mít stejnou moznost odpovedet. To se nedeje v zádné zemi...".

Dovolím si pochybovat o tom, ze pan Zelezný má takový rozhled, aby neco takového vypustil z úst. (Mimochodem zajímalo by mne, jestli stupnice svobodnosti je - nejsvobodnejší, více svobodnejší, svobodnejší, svobodná, méne svobodná, nejsvobodnejší, nesvobodná??? Kde v této stupnici bychom mohli najít Českou republiku?).

Proto tvrdím:
„Kdyz se chce, všechno jde!" Domnívám se, ze bychom všichni od pana Zelezného ocenili tak velkorysý krok, kterým by mohlo být obetování vysílacího casu (z poradu Volejte rediteli) na to, aby pred zraky diváku verejne prodiskutoval nevyjasnené problémy. Mohl by na to pozvat do studia treba pana Culíka.

Pokud je všechno tak, jak tvrdí pan Zelezný (tedy naprosto v porádku) nemá se ceho obávat a naopak by mohl tuto „kampan, v rozsahu kampane proti Charte, kterou v našich sdelovacích prostredcích uz dlouho nepamatuje" uzavrít." Ze strany kritiku se jiz dlouho ozývá volání po verejné debate na celé téma, Vladimír Zelezný zatím jen nekolikrát povstal tvárí v tvár.

Napríklad dne 29. brezna 1997 pri konferenci konané v rámci „mikrouniversity" organizované studnetskou organizací a pod záštitou EU, probehla debata s Vladimírem Zelezným, proti nemuz se postavili Jan Culík a Jirí Pehe, který se zamyslel nad kvalitou programu TV NOVA:

„Televize NOVA nabídla ceským divákum programovou strukturou, jakou neznali, velmi se podobá programové strukture nemeckých satelitních televizních stanic. Je více orientovaná na zábavu a silne závisí na zábavných amerických programech. Dosud není jasné, co tak silne zaujalo ceskou národní psychologii na vysílání televize NOVA. Bude treba to seriózne studovat. Cástecne to asi byl nový styl. NOVA je moderní, západní a lidem se to líbí, protoze chtejí být soucástí Západu."

A takto vypadá budoucnost ocima Jana Culíka: Spolecnost CME, vlastnící TV NOVA, dále posiluje své postavení ve východní Evrope. CME (v cele s Ronaldem Lauderem) získal padesát procent poradu pro ukrajinská státní televizní okruh UT 1, a to predevším zábavné filmy.

„Podnik CME usiluje o vytvorení velkého televizního impéria ve stredovýchodní Evrope. Velmi k tomu napomohl vznik TV NOVA. Zahájení jejího vysílání Bylo komercne nejúspešnejší v historii svetové televize. Ocekává se, ze do roku 2000 ovládne podnik CME v postkomunistických zemích trh reklamy v hodnote 3 miliard dolaru. Pak to bude nezvládnutelný kolos."

Souboj s realitou
Televizní diváci v Ceské republice mají moznost sledovat verejnoprávní kanály ČT 1 a ČT 2, z nihz hlavne druhý kanál nabízí radu kvalitních programu, které jsou zamereny na menšinové zánry, dokumentaristiku a filmové umení. Pak je taky komercní stanice TV Prima, která ovšem není celoplošná a kvalitou vysílání se blízí konkurencní Nove.

Tím to celé koncí. Existují kabelové televizní kanály, ovšem ty zdaleka nemohou zasáhnout tak velké mnozství diváku, nebot divák musí zaplatit za instalaci. Pro generaci našich rodicu a prarodicu se muze dnešní nabídka televizního vysílání dostacující, vzdyt jde hlavne o to, pohodlne se usadit do kresel a prenést se do pohádkového sveta hrdinu amerických seriálu, daleko od problému obycejného zivota.

Pak existuje urcité mnozství lidí, kterí proste na televizi nekoukají, takze je problémy okolo médií vlastne vubec nemusí zajímat. Jak by ne, ceského obcana casto nezajímá nic, co se netýká bezprostredne jeho samotného. A jeho vlastních penez. O co se vlastne jedná? TV NOVA je všudyprítomná, témer zadarmo se na nás z televizní obrazovky valí zivot na planete NOVA. K tomu moznost úcasti v lidových soutezích typu Rychlý prachy, kde stací zašustit zlatáky a lidé udelají doslova cokoliv. Ano, nechme se ponizovat prihlouplými soutezemi o smešné cástky penez, dulezité je, ze se baví celý národ.

Však se také z úst Vladimíra Zelezného muzeme dovedet, ze práve zábavné souteze jsou vyrábeny prímo pro vkus ceských diváku. Tím máme odbytou zábavnou sekci produkce TV NOVA, v tomto smeru si v Ceské republice vystacíme, s naší ceskou vynalézavostí a krédem „pro peníze cokoli" máme o zábavu postaráno. Podíváte-li se na nekteré zábavné porady a souteze napríklad na anglickém celoplošném soukromém kanálu Channel 4, zjistíte, ze se jedná o souteze zalozené na stejném principu, ale na úplne jiném stupni kvality. Pro srovnání lze uvést Novácké „Rande" a starý známý porad Channel 4 „Blind Date" (Schuzka na slepo).

Podobnost se nakonec muze zdát jen náhodná, nebot Blind Date se výrazne liší v kvalitativní stránce obasahu. Tímto bych Vás chtela pozvat ke sledování nekterých „zajímavých" poradu z nabídky TV NOVA. Vybrala jsem tri dny z mnou upravené nabíkdy casopisu Týden. Nevadí, ze nejsou uvedena jména všech poradu, pri jejich kvalite na tom ale vubec nezálezí.

Samozrejme se najdou výjimky. Nicméne pohled je to docela hrozivý, zvlášte pri predstave, ze vetšina poradu se neustále opakuje, nebo je vysílána kazdodenne. Pokud ale chcete mít úplnou predstavu o programech, pak pridejte všechny ty reklamní bloky na mezi porady I uprostred. Pokud vám tato ukázka pripadá být v mírne absurdní rovine, pak vezte, ze je mozno zaujmout stejný postoj k celé cause TV NOVA.

Takze pojdme si to shrnout. Celoplošný soukromý televizní kanál je ve ve vlastničví zahranicní firmy a zisky z nej plynoucí odplouvají mimo Ceskou republiku. Kdo za to muze? Ceská vláda a politici, verejnost, tisk? Všichni zmínení nesou urcitou míru viny za to, v cích rukou skoncila televizní licence, udelená puvodne zdarma, a jakou programovou kvalitu vnáší do zivota spolecnosti. Česká vláda parlament I politici od zacátku problému pripomínají jeden velký partyzánský tábor. Nic nereknou, je to jasné jako facka, bojí se moci silného média, které se beztak uz vymyká kontrole.

I za to muze vláda a politici, celé roky bez zájmu prihlízeli, jak se nechali obrat o zbytek vlivu v nejsilnejší televizní stanice, která obvládá statistiky poču diváku, ale zároven s divákem manipuluje a prináší porady ubohé kvality. Kdyz odpovedná rada konecne pristoupila k rešení nekterých problému právní cestou, pak vláda odsouhlasila zákon, který tuto snahu zneškodnil.

Pokud by se vláda rozhodla, ze se zkusí vyhrabat z téhle kaše, do které se sama dostala, pak má nekolik mozností. Nejtvrdším postihem by bylo odebrání licence, coz je urcite odpovídající trest, ale uprímne, nikdo si nedovede predstavit, ze by byla odebrána licence televizi, kterou sleduje az 70 procent diváku v celé zemi. Pak je tady moznost zlepšit konkurenci na televizním trhu, coz samozrejme stojí haldu penez, ale je to Alespoň nejaká cesta z bryndy.

Mohlo by se to týkat treba kabelových kanálu, které by se s pomocí státu mohly Alespoň cástecne postavit na nohy a získat diváky výberem kvalitního vysílání. Pak jsou tady dva verejnoprávní televizní kanály, které se muzou stát velice atraktivními, pokud ovšem nastanou patricné zmeny, které pritáhnou diváky. Zase se jedná o peníze a zase by mel prispet stát. Samozrejme k obycejnému obcanu je tohle krajne unfair, nebot se jedná I o jeho peníze. Takze zodpovedné osoby, které se podílely na zavinení téhle situace by meli za své skutky zaplatit.

Jen tak bude ucineno zadost demokratickému systému, který je v naší zemi! I po sedmi letech svobody krehký a nedostatecne vyvinutý. Stejne nevyvinuté zustává demokratické cítení národa jako jedné síly, celku, lidé jakoby nechápali, ze zijeme ve spolecnosti a tudíz se tak musíme I chovat. Kdo a jak tohle ospravedlní pred obcany tohoto státu? Tento prípad není jediným, kdy spolecnost prišla o tucné zisky a peníze, které odpluly do cizích kapes jen díky nedbalosti vedení státu a nedostatecnosti zákonu? Jak dlouho bude tohle ješte trvat? Jak dlouho budou v politice lidé touzící po moci a bohatství, kašlající na vše ostatní?

Tak dlouho, dokud se ceská verejnost neprobudí ze svého snad stoletého spánku a nevyjádrí jasne své názory, podle kterých si pak zvolí odpovídající vládu. Alespoň se nebudeme muset ptát sebe samých, proc na vysokých politických a státních postech lidé, kterým je lhostejný osud ceské demokracie a pravního státu. Je to proste všechno dokolecka dokola. Moc, peníze, politika.

Zákony, z nihz nekteré predstavují další potenciální nebezpecí pro svobodu obcanu a demokracii, napríklad navrhovaná novela zákona o drogách, která navrhuje postih za prechovávání I lehkých drog. Ceský tisk také nevykonával svoji povinnost tak, jak by mel a vetšina výše pouzitých kometnáru pochází od lidí zijících v zahranicí. Verejnost tedy trpela (a trpí) nedostatkem objektivních informací a je naprosto jasné, ze ze zpravodajství TV Nova se je nedozví. Pokud se je ale nedozví z novin, oficiálních míst, konkurencních stanic ci rádií, pak to naznacuje na problémy v demokratickém systému zeme.

Nakonec je vše na obcanu samotném, je treba zajímat se o dení okolo, nenechat sebou manipulovat a vyjadrovat své názory. Jedine tak se muzeme podílet na takovém vývoji spolecnosti, jaký si prejeme. Nenechme nikoho rozhodovat za nás, nenechme si vtloukat šrouby do hlavy, máme jedinecnou moznost myslet svobodne, tak ji nezahodme.


Foto: Jeffree Benet

Name Day/Svatek

Yesterday : Romana Today : Alžběta Tomorrow : Nikola After tomorrow : Albert

Kurtizány z 25. Avenue
Michael Kyselka Kurtizány z 25. Avenue

Za desetiletou historií kapely se skrývá změna stylu gotiky v hardrock, odchod a návrat ztracen [ ... ]

Přečtěte si více
WRZ
M. Stránský (Foto: M. Stránský)

Na Nowym Swiecie jsem si koupil housku s houbama a dal si tentokrát pozor, abych si znovu nepořeza [ ... ]

Přečtěte si více
Voyager I
Voyager I

VOYAGER 1 v současnosti nejvzdálenější uměle vytvořený objekt ve ves [ ... ]

Přečtěte si více
Objevte si Tata Bojs
Michael Kyselka a Ondřej Skalický

S kapelou TataBojs jsme se sešli pod ochrannými křídly jejich vydavatelství. Jejich letošní  [ ... ]

Přečtěte si více
Jsme sami? Nemluví na nás? Neposlouchají nás?
Jeffree Benet Jsme sami? Nemluví na nás? Neposlouchají nás?

The Search for Extraterrestrial Intelligence (Pátrání po mimozemské civilizaci) je hledáním,  [ ... ]

Přečtěte si více
Hooverphonics propluli Prahou
Pavla Machálková Hooverphonics

Rozhovor poskytl Raymond Geers v Roxy, před jejich pražským vystoupením, které vskutku (alespo [ ... ]

Přečtěte si více
Ultramix žije dál...
Michael KyselkaUltramix žije dál...

Nulté číslo na světě Moravy a Čech ve všech kvalitních trafiká [ ... ]

Přečtěte si více
Curling
Kateřina Doubravová Curling kamen

Na poslední olympiádě tento sport všechny dostal a i v České republice už funguje na prvoligo [ ... ]

Přečtěte si více
Ostatní články

  "Since 1996 Think Magazine has been a catalogue of trendiness masquerading as deep thought, featuring investigative journalism and popular news and as a sociological resource for music, art, fashion, subcultures and the occasional crazy conspiracy theory..." (In Czech & English)

Be interesting. Think.